24. března 2019 10:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pro pašeráky je naše země výhodná svou polohou, říká bývalý elitní policista Robert Šlachta

Bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta dnes pracuje jako náměstek... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta dnes pracuje jako náměstek... | foto: František VlčekMAFRA

PRAHA Před třemi lety v srpnu se z elitního policisty Roberta Šlachty stal celník. Za tu dobu se podařily minimálně dvě mediálně chytlavé akce – rozprášení pašeráckého gangu s tygřím vývarem a zabavení obrovské drogové zásilky. Šlachta ale pořád čeká, až se naplní politický příslib, že celníci budou moci své případy dotáhnout do konce, protože dnes nachystají úhledný balíček, který musejí předat policii.

„Kolikrát není ani vidět, kolik kauz celníci zpracují, protože si je přebírá policie, která s tím posléze míří k soudu,“ říká v rozhovoru s LN Šlachta, nyní zástupce generálního ředitele Celní správy.

LN: Co o spravedlnosti a stavu tuzemské justice říká nedávné pravomocné odsouzení čtyř obžalovaných v kauze zneužívání vojenského zpravodajství Janou Nečasovou, dříve Nagyovou? Byl jste coby vyšetřovatel na počátku příběhu, který začal razií na Úřadu vlády.
Od zásahu uplynulo už šest let. Za tu dobu se interpretace celého příběhu různě měnila. Začalo se říkat, že zásah byl politicky motivovaný s cílem položit vládu a nastolit jinou. Že to celé bylo jen o blbých kabelkách a tak dále. Nikdo ale nevnímal, co bylo podstatou kauzy. Teď poprvé padl pravomocný rozsudek, navíc v té nejdůležitější části. Teď už nikdo nemůže říkat, že to byla politická záležitost točící se kolem kabelek. Soud nyní pravomocně potvrdil, že došlo ke spáchání trestné činnosti. Tečka. To je důležitá zpráva pro mě i pro veřejnost.

LN: Soud nikoho do vězení neposlal a udělil podmíněné tresty. Jak jste s tím spokojený?
Výše trestu nehraje roli. Důležité je to, zda byl, či nebyl spáchán trestný čin. Po šesti letech, které uplynuly od daného skutku, už by trest vězení neměl takový výchovný efekt. Pro mě je důležité, že pravomocný rozsudek a rozhodnutí o vině daly za pravdu činnosti policie a státních zástupců. 

LN: Nešlo nasbírat více tvrdých důkazů, aby se případ nevlekl přes šest let?
Mně se samozřejmě nelíbí, jak dlouho se to celé táhlo. Můžeme si teď po té době říkat, že se měly nasbírat další důkazy. Těžko nyní ale hodnotit. Byla to komplikovaná kauza, která se časově natáhla – ať už konáním policie, žalobců, či soudů.

LN: Co se vám po těch šesti letech vybaví z tehdejšího zásahu? Co vás tehdy nejvíce udivilo či zaskočilo?
Celý případ byl složitý ve způsobu utajení uvnitř policie. Mimo útvar o zásahu nikdo nevěděl, nebyla jistota, aby informace neutekly ven k daným politikům. Připravovali jsme se dny a noci, moji lidé tomu obětovali veškerý čas. Takže nasazení a soudržnost útvaru mi utkvěla v paměti.

LN: Šokovalo vás tehdy odhalení, že premiérova milenka nechává manželku předsedy vlády špehovat zpravodajci?
Policisté, kteří na případu pracovali, byli z masa a kostí, měli rodiny. Měli obavu, aby se vyšetřováním v nejvyšších politických patrech nedostali do problémů. Taky se mohlo stát, že to bude jejich poslední kauza. Věděli ale, že takto stát přece fungovat nemůže. Motivovali jsme je tak, aby věřili, že případ nebude překážkou pro jejich další práci u policie.

LN: Co si myslíte o odsouzení tří zpravodajců? Nejsou v tom tak trochu nešťastně, že zkrátka jen plnili příkazy premiérovy milenky?
V každém útvaru a funkci máte jasně stanoveno, co smíte a nesmíte. Každá funkce má svá pravidla. Nedokážu si představit, že bych na svém místě dostal rozkaz někoho sledovat a neměl to zároveň potvrzené státním zástupcem nebo soudem.

LN: Dokázal byste odstupňovat míru odpovědnosti tří odsouzených zpravodajců? Milan Kovanda, veterán z Afghánistánu, byl v úřadu zhruba týden, když jste ho sebrali.
Nejde takto měřit odpovědnost. Jednou sednete na místo a máte odpovědnost a povinnosti. Nikdo vás té odpovědnosti nezbaví, zodpovídáte za to, co váš útvar dělá. Vůbec nezpochybňuji činnost a zásluhy těchto vojáků v jiných příbězích, hodnotím jen to, čeho se dopustili v této vyšetřované kauze.

LN: Expremiér Mirek Topolánek či exministr financí Miroslav Kalousek se po vynesení pravomocného rozsudku na sociálních sítích rozčilovali, že šlo o protivládní puč a umetení cesty Andreji Babišovi k moci. Co s vámi taková vyjádření dělají?
K politikům se nevyjadřuji, jsem zaměstnancem státu. Na tuto argumentaci narážím. Podívejte se do střev kauzy. V době, kdy jsme začínali případ rozpracovávat, skoro nebylo o Babišovi vidu ani slechu, jeho hnutí nemělo žádné preference. S Andrejem Babišem jsem nikdy neměl nic společného, s žádným politikem nemělo vyšetřování kauzy souvislost. Ke všemu jsme přistupovali po dohodě se státním zástupcem. Celou dobu se samozřejmě některá média, někteří novináři a někteří politici snaží kauzu bagatelizovat. Argumentují, že z případu zbyly jen kabelky. Opět říkám: není to pravda, soud teď potvrdil, že zneužívání vojenského zpravodajství bylo trestným činem.

LN: Dodnes se vám vyčítá tisková konference, na které jste popisovali rozsah zásahu. Udělal byste dnes něco jinak?
Člověk samozřejmě přemítá, co tehdy udělal správně a naopak. Na druhou stranu, nikdo si neumí představit, pod jakým jsme byli tlakem. Informovali jsme o realizaci tak, jak bylo do té doby zvykem. Přístup k informování se od té doby změnil, určitě jsme si odnesli i ponaučení. Zveřejnili jsme tehdy informace, které jsme měli podložené různými důkazy.

LN: Byl byste zpětně pro to, aby se tehdy šlo třeba jen do jedné větve kauzy Nagygate?
Těžko říci. My jsme tehdy takový luxus na rozmyšlení neměli. Kdybychom začali realizovat v rámci jednoho příběhu, rozkřiklo by se, na co míříme. Všichni by najednou začali mizet na dovolenou do Chorvatska a nevím, kam všude. Zkrátka tehdy se policie a státní zástupci takto rozhodli. Jsem ale přesvědčený, že způsobem, který jsme zvolili, jsme získali důležité důkazy, které bychom jinak neměli.

LN: Namítá se, že z celé kauzy zbyly hlavně kabelky. Ti, kdo je ředitelce kabinetu Nečasové nosili, za ně a šperky dali kolem deseti milionů korun. Není to vlastně podobné jako Rathových sedm milionů korun v krabici od vína?
Je otázkou, zda šlo o dary, nebo o plnění za nějakou službu. Pokud to byly dárky, bylo třeba je zdanit. Kdyby šlo o kabelky za něco, šlo by o korupci. Když policisté pátrají v takto vysoké politice, jde o strašně náročný a komplikovaný terén. Narazíte na strop, za který se pak už nedostanete.

LN: Od zásahu na Úřadu vlády v roce 2013 se žádný takto velký zákrok policie neudál. Je to tím, že se politici polepšili, nebo policie neodvádí svou práci dostatečně?
Skoro tři roky nejsem u policie, tak nechci její práci hodnotit. Z vyjádření některých veřejně činných osob a médií mám ale pocit, že už se nechce, aby vyšetřovatelé pátrali v politických výšinách. Byl jsem tehdy několikrát různými osobami dotazován, proč jsme hledáček v kauze Nagyová zaměřili zrovna tímto směrem. Říkali mi, že jsem si mohl dál užívat ve vysoké policejní funkci.

LN: Na nedávném sjezdu ČSSD předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček poděkoval svému předchůdci Milanu Chovancovi za přenechání úřadu v perfektním stavu. Cítíte pachuť při takových slovech vzhledem ke kontroverzní policejní reorganizaci?
Je zajímavé, že architekti zodpovědní za reorganizaci už nejsou na svých postech. Všechno překopali a odešli. Někdo by měl být hnaný k odpovědnosti a vyhodnotit výsledky. Stojím si stále za tvrzením, že proces se uskutečnil jen kvůli tomu, aby nás dostali pod kontrolu. V médiích čtu, že už se plánuje další reorganizace. Kdyby přece současný stav policie byl tak úspěšný, nebylo by třeba znovu reorganizovat.

Z vlastních zkušeností vím, že nejdůležitější pro vyšetřovatele složitých kauz je klid na práci. Chaos ji ničí. Nesmíte žít v nejistotě, že se něco zase změní. Potřebujete se soustředit na získávání informací. Od policie do civilu odešla spousta špičkových vyšetřovatelů, které si stát za nemalé peníze vychoval. Je to jako u novinářů – vše je o zdrojích informací. Reorganizace to nevratně poškodila.

LN: Jste spokojený u celníků?
Jsem přesvědčený, že celní správa funguje dobře. Daří se nám objevovat nové případy. Je to vždycky o lidech. Bohužel události z poslední doby vedou k určitým náznakům, že by v krátké budoucnosti mohlo docházet k odlivu špičkových pracovníků.

Robert šlachta

■ V současnosti pracuje sedmačtyřicetiletý Šlachta jako náměstek generálního ředitele Celní správy a šéf sekce pátrání.

■ Policistou se stal v roce 1991. V roce 2008 nastoupil do čela Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

■ Mediální vrchol kariéry zažil v roce 2013, kdy jeho protimafiánský útvar spolu s olomouckými žalobci zahájil vyšetřování aféry zvané Nagygate, v rámci níž padla vláda Petra Nečase (ODS).

■ Šlachtův útvar také spustil (v roce 2015) kauzu Vidkun, která smetla olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD).

■ V roce 2016 Šlachtova jednotka zahájila sběr informací kolem brněnských zakázek v nynější operaci zvané Stoka kolem tendrů městské části Brno-střed.

■ V létě 2016 – po policejní reorganizaci, kterou považuje za účelovou –, odešel k celníkům.

LN: Kterých?
Jde o celníky s dlouhodobými zkušenostmi, co mají již něco odslouženo. Jedním z hlavních důvodů je návrh ve sněmovně, který se dotýká počítání výsluh a náhrad (podle předlohy, proti níž se však postavila vláda, by se do příjmu příslušníků, z něhož se výsluhy vypočítávají, nezahrnovaly odměny a příplatek za službu v zahraničí – pozn. red.). Docela to zacloumalo organizací celníků. Jde o desítky lidí, kteří by v souvislosti s tímto návrhem mohli začít uvažovat o odchodu do civilu. Byla by to velká škoda. Nezapomeňte, že se bavíme o expertech na daňovou trestnou činnost – to je velice náročná oblast. Přál bych si, aby tito zkušení celníci zaučovali ty mladší. Jde o systém práce, předávání informací.

LN: Vy uvažujete o odchodu?
Prošel jsem si reorganizací... Zdeněk Laube (někdejší náměstek policejního exprezidenta Tomáše Tuhého, spolu s Tuhým autor policejní reorganizace – pozn. red.) mě propustil během čtvrthodinové schůzky na prezidiu po 26 letech ve službě. Nepovažoval jsem to za důstojné. Jsem rád, že jsem dostal možnost pracovat pro Celní správu. V žádném případě to nebyla trafika, rozhodně tu necloumám nohama. Stále žiju na ubytovně, nezměnil jsem životní styl, pracuju a pak jedu spát. Zatím nevím, jak to se mnou bude dál.

LN: O návratu k policii jste nepřemýšlel?
Soustředím se pouze na práci v tomto úřadě. Po těch více než dvou letech si troufám tvrdit, že je naše společné úsilí na výsledcích práce hodně znát. Bylo zapotřebí nastavit nový způsob práce, učinit spoustu systémových změn a neustále je co zlepšovat. V budoucnu bude na každém, jak se v životě dál rozhodne.

LN: Překvapilo vás něco při práci pro celníky?
Nikdy jsem si neuvědomoval, jakých případů se týká CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – pozn. red.). Tygří kauza nám otevřela oči, čeho všeho jsou lidé schopní a s čím mohou obchodovat. Pracovníci Celní správy odvedli v této kauze vynikající práci, případ už se dostal k soudu.

Těžko si jen zvykám na způsob práce, protože celníci nemohou vést vlastní vyšetřování. Jen rozpracují produkt, který pak musejí předat policii, která sděluje obvinění. Kolikrát není ani vidět, kolik kauz celníci zpracují, protože si je přebírá policie, která s tím posléze míří k soudu. Jako kdybyste rozpracovali velké téma, které by si v určité fázi převzal váš kolega.

LN: A podepsal článek jen on.
Přesně (smích). Je to špatně postavené, protože pak se těžko určuje, kdo je za výsledek zodpovědný. Na ministerstvech nyní leží návrh, aby Celní správa mohla vést vlastní vyšetřování a měla posílené pravomoci. Prakticky je pro mě nynější model složitý, pro výsledek není dobré, když v půlce předáváte práci jinému týmu. Pro celníky i policisty jde o nekomfortní systém, v němž se navíc mlží zodpovědnost za konkrétní výsledky. U daňové trestné činnosti je toto předávání práce velice nešikovné, protože „daňovka“ je z hlediska vyšetřování hodně složitá a sofistikovaná. Na to musíte mít tým expertů.

LN: Vedle tygrů se celní správa v poslední době blýskla zadržením tří tun chemických látek na výrobu pervitinu. Zaznamenali jste v Česku nějaký nový trend při pašování drog či látek na jejich výrobu? Jsme důležitou tranzitní zemí?
Pro pašeráky je naše země výhodná svou polohou – pro východ jsme jakousi první zastávkou. Co lze říci, je, že přeprava a distribuce drog či látek na jejich výrobu se nyní mnohem častěji odehrává v poštovním styku a přepravních službách. Jde o jednoznačný trend.

Ondřej Koutník

Autor

Ondřej Koutníkondrej.koutnik@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz