Je škoda, že média sledovaná širší veřejností dosud neuveřejnila plné znění výzvy Děkujeme, odcházíme. Požadavky jsou tak zúženy jen na platové otázky. Při hledání řešení je nutné najít odpověď na následující čtyři otázky:
1. Je ve společnosti a u politiků širší konsenzus v otázce spravedlivějšího ohodnocení práce lékařů, pracovníků ve zdravotnictví?
Ministr zdravotnictví, další představitelé vlády, dokonce i politici napříč politickými stranami přiznávají, že platové podmínky lékařů jsou neodpovídající.
2. Úprava by se měla týkat celého lékařského stavu, bez rozlišování náročnosti jednotlivých odborností a rozlišování dobrých a špatných lékařů. To nejsou zásadní otázky a jistě by byly řešitelné v rámci prováděcí směrnice.
Již dnes jsou ministerstvem prezentovány názory, že pokud k hromadným výpovědím lékařů dojde, bude se situace řešit v krizovém režimu a vypadá to, že přidáno bude jen tam, kde budou závažné problémy - očekává se, že u anesteziologů a chirurgů. Tedy opět jako v minulosti, jen určitým segmentům.
3. Kdy platy upravit? Názor oficiálních představitelů tak, jak jej známe z médií, zní: „... až v ekonomicky příznivější situaci, až bude uskutečněna reforma zdravotnictví, počkejte, buďte trpěliví, mějte pochopení, nevydírejte...“. V příštích letech problémů a ekonomické nouze neubude. Při ustavování ČLK v roce 1991 byly vznášeny platové požadavky. Moje generace je tehdy odmítla s tím, že před rodícím se státem jsou naléhavější finanční otázky, než jsou platy lékařů. Tato velkorysost byla provázena očekáváním, že platy budou řešeny „... až se dostaneme z nejhoršího...“. Toto očekávání trvá přes dvacet let, jsem již v důchodu. Kdy se tedy očekávání naplní?
4. Kde na to vzít? Veřejnost by měla být seznámena s rozborem prof. Fialy s názvem 86 miliard, které v r. 2009 přitekly a odtekly ze zdravotnictví. Mám informace, že tento materiál není neznámý ani ministru zdravotnictví, ani předsedovi vlády. Zdroje stát má a jsou i v resortu zdravotnictví. Je to otázka politického rozhodnutí. Rád bych věřil, že zvítězí zdravý rozum. Ale ví dnes někdo „z vládnoucích“, co je to zdravý selský rozum? A stojí o něj někdo?
O autorovi| Vladko Horčička, ředitel Fakultní nemocnice v Olomouci 1990-1992, proděkan LF UP v Olomouci 1994-2000, nyní důchodce
