Vmoderní historii proslavila Brno ve světě především architektura. Jak říkal kolega architekt Jaroslav Vaněk, mnoho turistů chce přijet se do Brna podívat na vilu Tugendhat a přespat v Avionu. Je to funkcionalismus a moderní československá architektura, která proměnila tvář města.
Zítra se po letech otevře kavárna Savoy na Jakubském náměstí. K historii nového Brna patřil i slavný svět kaváren a tradiční kavárenský život, od konce 20. let 20. století patřila k nejvyhlášenějším právě tato kavárna. Dílo Jindřicha Kumpošta, který upravil část novorenesančního Thonetova paláce, v místo kam se vešlo až tisíc hostů. O společenské události, jíž se stalo otevření kavárny, podrobně informovaly Lidové noviny 25. ledna 1929. Síla přestavby spočívala v efektním otevření a nasvětlení interiéru s použitím luxusních materiálů, jako byl kámen, hliníkové fólie na stěnách, úžasná okna a podobně. Proslavená kavárna zmizela v době, kdy všechno patřilo pracujícímu lidu a kavárenský život nebyl „in“. O to více mě překvapilo, kolik detailů dokazujících preciznost prvorepublikového řemeslného umu je uvnitř zachováno a jaký potenciál v sobě Kumpoštova úprava i přes letitou devastaci stále má. Záměr současného majitele obnovit kavárnu jsem přivítal, a byť již odstranil ona úžasná původní okna, poskytl jsem mu v rámci svých pracovních povinností rozsáhlou historickou dokumentaci s tím, že síla kavárny bude v obnově funkcionalistické stavby se zachováním prvků, které přetrvaly zlé časy. Nastaly však časy ještě horší. Bylo vcelku jednoduché doplnit slogan „uvidím vilu Tugendhat, přespím v Avionu a kávu si dám v kavárně Savoy“. Namísto toho vznikla karikatura vydávající se za původní slavnou kavárnu, podpořená v médiích vyjádřením provozovatele, že architekt současných úprav byl Kumpoštův žák, tudíž je vše v pořádku.
Nutno podotknout, že ne všichni žáci pochopí svého profesora a zde je vidět, že být něčím žákem nestačí... Výsledkem rekonstrukce je ztráta většiny originálních prvků a jejich nahrazení materiály kvalitou a výrazem nesrovnatelnými, zachování zazdívky velkého okna v nároží a směšně pudinková barva fasády jsou spíše výsměchem.
Kvůli nepovedené přestavbě přišlo Brno o kulturní památku (s minimálním postihem majitele) a hlavně o možnost posílit genia loci dnes stále více malebnějšího prostranství za kostelem svatého Jakuba. Škoda! Na kafe tak dál budu chodit k „Modrákovi“ a do „Pellini“. Tam si na nic nehrají...
***
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
O autorovi| MARTIN ČÍHALÍK památkář
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
