Proč je na Hané, Domažlicku, Valašsku a Slovácku spousta lidových písní, zvyků i krojů, ale jinde nejsou žádné? Ptá se Rostislav Tesař z Brna. Odpovídá Marta Toncrová z Etnologického ústavu AV ČR:
Lidové písně se v určité době zpívaly ve všech částech naší země, slavily se zvyky a obyčeje, nosily se kroje. Dnešní stav je výsledkem vývoje, který neprobíhal všude stejně rychle.
Na ústup lidových písní z repertoáru, stejně jako na proměnu kapel působila geografická poloha, rozvoj průmyslu a komunikací, zaměstnání obyvatel mimo obec, film, tisk, rozhlas, televize. V neposlední řadě také vědomé udržování folkloru v různých spolcích, krúžcích a folklorních souborech.
V důsledku toho byly například na Slovácku ještě na konci 20. století zapsány písně k lidovým tancům či obřadní popěvky, zatímco na západní Moravě lidové písně mnohde zanikly a nahradily je módní skladby či šlágry.
Před rozšířením rozhlasu a televize byl zpěv a tanec jednou z oblíbených forem zábavy a relaxace, přístupný prakticky každému. V současné době je snadnější hudbu poslouchat. Udržování lidových písní vzniklých v minulých staletích si vyžaduje aktivitu lidí, kteří je mají rádi a záleží jim na tom, aby se dochovaly v živé podobě i pro příští generace. Na životě dnešních rodin, stejně jako na činnosti souborů, učitelů, kulturních pracovníků a všech milovníků folkloru záleží další osudy lidových písní, jejich udržování nebo zánik. Podobně je tomu i u jiných folklorních projevů.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz. Obálku označte Věda - záhady.
