Jsem rád, že jsem se narodil v Brně, protože se tu narodila spousta významných lidí. I když v Ivančicích se narodil pan Menšík. A taky tam žil. Já jsem jako malinkatý žil v Želešicích. To je tak blizoučko Brna, že při ideálním počasí jsou paneláky Bohunic z největšího želešického kopce krásně vidět, a když je veliké ticho, je Brno i slyšet. Ale hlavně přitahuje. Jako Pálava. Ale ta slyšet není. Tak mě přitáhlo to Brno.
Stal jsem se Brňákem. To já nevím, jestli dobrovolně a rád. Byl to proces pomalý, nenápadný a hlavně nezvratný. Ono totiž být Brňákem není totéž jako být odněkud. Brňákem jste, ať momentálně bydlíte kdekoliv. Třeba v Mníšku pod Brdy.
A co mám na Brně rád? No jo, ale co má Brno rádo na mně, že mě tak přitahuje? Že jsem trošku líný a trošku ne? Trošku chytrý a trošku ne? Rád sportuji, ale moc ne? Že miluji staré věci a ty nové taky? Že trošku piji? A někdy vůbec? Jestli ty, Brno, mi nejsi trochu podobné?
O autorovi| Tomáš Sýkora, herec
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
