Zlaťáky, stříbrňáky, tolary, šterlinky - všechno dávná jména mincí z drahých kovů, které v pohádkách nedůvěřiví kupci prověřují zuby. Proč se ale dnes anglické měně říká libra šterlinků, když mince libru neváží a vyrobené jsou hlavně z mědi, zinku a niklu namísto sterling stříbra?
Jak píše Murray Newton Rothbard ve své knize Peníze v rukou státu, názvy měn byly tradičně označením hmotnostních jednotek zlata či stříbra. Obdobně „britská libra šterlinků původně znamenala množství stříbra o hmotnosti jedné libry.“ Drahé kovy se k placení používaly z praktických důvodů - měly jednotnou kvalitu, snadno dělitelnou (tavením na mince, pruty apod.) a přenosnou. Později se od kovů upouštělo kvůli jejich nedostatku a hodnota měn v podobě bankovek byla uměle stanovena centrálními bankami a později i trhem.
Podle encyklopedie Britannica se název libra šterlinků datuje do osmého století našeho letopočtu: „Okolo roku 775 byly stříbrné mince zvané šterlinky raženy anglosaskými králi na území Británie. 240 těchto šterlinků dohromady vážilo jednu troyskou libru. Velké platby potom probíhaly v librách šterlinků. Poté, co Anglii dobyli Vikingové, libra byla rozdělena na 20 šilinků a 240 pencí.“ Je důležité si uvědomit, že jedna libra byla na tehdejší poměry obrovskou finanční sumou, kterou jedna domácnost reálně disponovala až v sedmnáctém století. Všechny běžné platby probíhaly v mnohem dostupnějších pencích, a i ty se pro účely „zmenšení“ půlily a čtvrtily, a tak vznikaly „drobné“.
Co se týče samotného slova „šterlink,“ jako pojem se ustálil v Británii ve 12. století, kdy král Jindřich II. představil pence ze slitiny tvořené stříbrem z 92,5 %. Dřívější mince byly totiž raženy z co nejčistšího stříbra, které se časem ošoupalo. Sterling stříbro je tvrdší, slitinu kromě stříbra tvoří zpravidla měď a další tvrdé kovy. Stříbro se používalo pro výrobu britského platidla do 14. století, kdy byly představeny i zlaté mince. I poté ovšem zůstávalo stříbro jednotkou, podle níž se počítalo, a to až do roku 1816, kdy Británie přešla na zlatý standard.
Komplikované počítání s šilinky a pencemi ukončila až reforma v roce 1971, kdy byl zaveden desítkový systém. Od té doby tvoří jednu libru sto pencí. Librová mince, jak ji známe dnes, existuje od roku 1983.
