Poznatky podle vědců výrazně pomohou pochopit složité osudy auxinu v buňkách a způsoby, jakými řídí nejen zakořeňování třešní, ale i vývoj rostlin obecně. Výsledky výzkumu publikoval odborný časopis Plant Physiology.
Účinek auxinu je úměrný jeho koncentraci v buňce, a proto rostlina příjem a výdej hormonu jednotlivými buňkami přesně řídí. Mimo jiné se o to starají i přenášečové bílkoviny, jakési „pumpy“, které dopravují molekuly auxinu z a do buněk. Tyto látky jsou dobře prozkoumány u huseníčku (oblíbeného „modelu“ biologů), o jiných druzích má věda jen kusé znalosti.
Vědci z Ústavu experimentální botaniky ve spolupráci s kolegy z dalších ústavů Akademie věd, z Univerzity Karlovy a z britské Univerzity ve Warwicku se pokusili nalézt přenašeč auxinu do buněk u třešně ptačí, plané předchůdkyně pěstovaných odrůd.
Nejdříve našli v genetické informaci třešně gen podobný genu „pumpy“ u huseníčku. U třešně však nelze použít další metody molekulární biologie, a tak vědci museli vnést tento gen do rostlin tabáku a huseníčku a zkoumat jeho funkci na těchto modelech. Na nich pak pozorovali změny, které napovídaly, že gen skutečně plní funkci auxinové „pumpy“. Například modifikované rostliny tabáku rychleji přijímaly auxin z roztoku a vytvářely nové stonky a listy ve větší míře než běžné tabákové rostliny.
