Strach a také zima organismus zatěžují, a tedy stresují. V těle se aktivuje poplašný mód „útok nebo útěk“. Pro obě možnosti potřebujeme energii a nabuzení. V těle se vyplaví stresový hormon adrenalin a ten způsobí zrychlení srdeční frekvence, vzestup krevního cukru a tuků a prokrvení svalů na úkor kůže, která zbledne. Svaly jsou připraveny k akci a nekontrolovatelně se chvějí.
Všechny uvedené mechanismy jsou důležité nejen pro reakci „útok nebo útěk“, ale také pro termogenezi – tvorbu tepla. Teplo vzniká jako vedlejší produkt svalové práce, čtvrtina energie se uvolňuje právě ve formě tepla.
Díky adrenalinu jsou pro svaly snadno dostupné energetické substráty (cukr, tuk), následně je vzniklé teplo lépe rozváděno celým tělem (zvýšený krevní tlak, rychlejší proudění krve) a zamezením toku krve do pokožky (zblednutí) se předchází ztrátám tepla. Rozdíl mezi nízkou teplotou pokožky a vysokou teplotou uvnitř těla navíc dále podporuje svalový třes. Je-li teplota těla 36,8 °C a pokožky třicet, jsme v teplotním komfortu. Klesne-li však teplota kůže na 26 °C, produkce tepla se díky svalovému třesu zdvojnásobí, při poklesu pod 20 °C dokonce zpětinásobí. Třeseme se i při zimnici způsobené tím, že v důsledku infekce se centrum kontroly teploty nastaví třeba o dva stupně výš, takže tělo vnímá chlad i při normální teplotě.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz.
Obálku označte Věda – záhady.
