Záhady všedního dne
Proč máme scvrklou kůži na prstech, když jsme dlouho ve vodě? Otázku poslala čtenářka z Náchodska. Odpovídá profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty UK:
Kůže je jedním z největších orgánů lidského těla. Chrání rovnováhu vnitřního prostředí organismu před zevními vlivy, ale zároveň musí s vnějším prostředím komunikovat, vyměňovat si s ním látky a informace. Proto není jen pasivním obalem vnitřních orgánů, ale pružně reaguje na změny vnitřního i zevního prostředí.
Voda v zevním prostředí vyplavuje z kůže její přirozené ochranné faktory, na druhou stranu ale její nedostatek vede k přesušení kůže, svědění a praskání. S extrémními podmínkami, jako je například delší pobyt ve vodě, se musí kůže vypořádat, aby nedošlo k průniku vody do organismu, naředění tělesných tekutin a ke smrti.
Nejpovrchnější vrstva kůže, označovaná jako rohová vrstva, je složena z tzv. plně diferencovaných buněk, což znamená, že jde o extrémně oploštěné buňky bez charakteristických organel, které se na první pohled jeví jako odumřelé. Ty mají tendenci nasávat ze zevního prostředí vlhkost a bobtnat. Totéž platí i pro látky obsažené v mezibuněčné hmotě.
Kožní povrch tak při pobytu ve vodě zvětší svoji plochu, a to především tam, kde je rohová vrstva nejtlustší, což je na dlaňové straně rukou a na chodidlech. Tam se také projeví relativní přebytek plochy rohové vrstvy určitým nařasením, a tedy svraštěním. Po návratu na vzduch rohová vrstva opět vyschne a stav se upraví.
***
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz. Obálku označte Věda - záhady.
