Úterý 28. května 2024, svátek má Vilém
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Proč si nejsou všechny kapky rovné

Česko

FYZIKA

MARSEILLE, Francie Než kapky dopadnou z mraků na zem, urazí dlouho cestu. Čerstvě vzniklé kapky dosahují až centimetrových průměrů. Na zem ovšem dopadají kapky o průměru od jednoho do šesti milimetrů. Co kapky potkalo cestou k zemi, že se jejich rozměry tak změnily, se vědci jenom dohadovali. Předpokládali, že jde o složitou směsici různých vlivů od odporu a proudění vzduchu a srážek jednotlivých kapek.

Ovšem Emmanuel Villermaux z francouzské univerzity Aix-Marseille s kolegou tvrdí, že stačí sledovat dráhu jediné kapky a budeme mít jasno. Sestavil experiment, během kterého vysokorychlostní kamerou sledovali rozpad velkých kapek při pádu. Za běžných okolností ovšem kapka ke svému rozpadu potřebuje přibližně deset metrů volného pádu. Aby se tato vzdálenost zmenšila a experiment se vešel do laboratoře, spouštěli vědci kapky do proudu vzduchu.

Kapky s průměrem větším než šest milimetrů se během pádu vlivem odporu vzduchu nejprve zploštily do jakési „omelety“ a poté rozpadly na řadu drobnějších kapek. Jejich velikost se pohybuje v rozpětí od jednoho po čtyři milimetry. Výsledné rozložení kapek podle velikosti přesně odpovídá naměřenému rozložení kapek v dešťových srážkách. Odborníci z oboru označují výsledky studie za vzácný a vítaný doklad faktu, že některé přírodní jevy jsou ve své podstatě jednodušší, než se domníváme.

Autor: