To je (očištěno od inflace) více, než 101,70 dolaru, kolik stál barel ropy rok po íránské krizi, v dubnu roku 1980. Cenu nevyhánějí vzhůru jenom „lakomí arabští šejkové“.
Slábnoucí dolar. Kombinace slabého výkonu ostatních investic a očekávání růstu komodit přilákala investory i spekulanty. Slábnoucí dolar je dalším lákadlem, protože komodity oceňované v dolarech jsou relativně levné.
OPEC. Kartel OPEC upozorňuje na spekulativní investice a slábnoucí dolar, podle něj jsou to jediné důvody, proč cena ropy roste. Kartel čelí nařčením, že těží málo ropy. OPEC však tvrdí, že těží dostatek ropy, aby byl trh vyrovnaný. OPEC ale oficiálně nezvýšil těžbu od září 2007 a neplánuje tak učinit až do letošního září.
Politická situace. Írán je ve sporu se západními státy kvůli svému jadernému programu.
Poptávka. I když vysoké ceny ropy poptávku snižují, toto snížení bohatě vyvažuje Čína a další rychle se rozvíjející země.
Rafinerie nestíhají. I když surové ropy je možná dostatek, rafinerie nemají dostatek kapacity k jejímu zpracování.
Investorům se navíc nechce do nových rafinérských kapacit investovat, protože nechtějí riskovat. V USA se například nepostavila nová rafinerie už po desetiletí.
