Obecní volby většinou bývají poznamenány malou volební účastí. Je velmi pravděpodobné, že ani letos tomu nebude jinak. K urnám přijde méně voličů, než kolik jich chodí k volbám do parlamentu, a politici a komentátoři se budou jako obvykle po volbách divit, proč je tomu tak. Přitom je to celkem logické. Spíše by se logicky, alespoň podle ekonomů, měli ptát, proč vůbec někdo k volbám chodí, a obzvláště k těm místním.
V padesátých letech upozornil ekonom Anthony Downs na to, že chodit k volbám není vůbec racionální. Náklady na volby totiž u racionálního voliče většinou převyšují jeho výnos z voleb. Volič by se měl o kandidátech něco dozvědět, musí dojít k volební urně, čímž ztratí drahocenný čas a obrazně i doslova si tak ošoupe podrážky.
Pravda, náklad na účast ve volbách není vysoký, ale pravděpodobnost, že svým jednotlivým hlasem rozhodne o vítězi voleb, je velmi malá. Zejména v celostátních volbách, kde volí hodně lidí. Racionálně se chovající člověk, a značná část moderních ekonomů předpokládá, že lidé se chovají racionálně, by například k parlamentním či prezidentským volbám vůbec nešel.
Pochopitelně, v obecních volbách by měly být náklady nižší, zisk vyšší, a tak by měla být vyšší i volební účast. Ale jen na první pohled.
Voliči snadněji získávají informace o místních kandidátech a jejich politice. protože je například na vesnicích znají osobně a mohou si s nimi kdekoliv promluvit, a také hlas každého jednotlivého voliče má díky jejich menšímu počtu lidí ve volebním obvodu vyšší váhu. Na druhou stranu v obecních volbách se často rozhoduje o méně důležitých věcech. Například jak bude vypadat místní dětské hřiště a kde bude přechod pro chodce, je sice důležité, ale pro většinu lidí jde v porovnání s rozhodováním o tom, jak vysoké budou daně nebo v kolika letech se půjde do penze, přece jen o okrajový problém. Zisk z účasti na hlasování je tak nízký, že náklady na dojití k volbám opět převyšují výnosy. A dokonce zřejmě ve vyšší míře než v celostátních parlamentních volbách.
Proč tedy lidé vůbec chodí k volbám? Když pomineme nepravděpodobná vysvětlení, že lidé jsou jednoduše hloupí a neuvědomují si náklady na volbu a malou váhu svého hlasu nebo to, že to „máme prostě v genech“, existuje několik vysvětlení. Lidé se třeba racionálně snaží eliminovat možnost, že by volby dopadly nerozhodně a právě jejich hlas by mohl být ten rozhodující. Pak by toho mohli těžce litovat, a protože se chtějí vyhnout takovému, byť velmi nepravděpodobnému, riziku, jdou raději k volbám. Čistě jen tak pro jistotu. Další možností je, že lidé jsou altruističtí a že nemyslí jen na sebe, ale také na druhé. Obětují se, jdou k volbám, nechtějí to ostatním „zkazit“ a myslí si, že jejich hlas přispěje k všeobecnému „dobru“ pro ostatní.
Možná ale lidé mají z voleb jiný zisk, než je konečný volební výsledek a následně pro ně výhodná politika. Buď je baví volební proces sám o sobě, nebo třeba těží z toho, že se mohou pochlubit svým kamarádům, koho volili, a účast ve volbách jim navíc v očích druhých dodává sociální prestiž. Už jen proto, že je, včetně ekonomů, jaksi v očích ostatních „legitimuje“ k tomu, aby mohli po volbách nadávat na politiky v hospodě.
O autorovi| MAREK HUDEMA redaktor LN
