Globální ekonomická krize trh fiktivních firem nikterak nepostihla. Myslím, že velká většina z nich je ve ztrátě. A to je dobře,“ shrnuje vedoucí Centra fiktivních firem (CEFIF) Národního ústavu odborného vzdělávání Lukáš Hula současný stav českého fiktivního byznysu. Na vysvětlenou je nezbytné doplnit to, že když jsou firmy ve ztrátě, v praxi znamená, že obchody se točí a studenti se učí. Cílem fiktivních firem totiž není produkovat zisk a válcovat konkurenci, ale - slovy Lukáše Huly - „generovat zkušenosti“.
Zkušenosti a dovednosti vycházejí z výuky ekonomických předmětů 3. a 4. ročníku odborných škol, nejčastěji obchodních akademií. Ve fiktivních firmách si vyzkouší účetnictví, personalistiku, marketing, legislativu, protože mají stejnou vnitřní strukturu jako běžné středně velké podniky. S jedním základním rozdílem: neexistuje výrobní oddělení a technický ředitel.
To znamená, že pokud se taková firma „živí“ například výrobou klobás a získá novou zakázku, přijme objednávku, nacení zboží, uzavře obchod, objedná suroviny, vyfakturuje, zaúčtuje, odbaví a zařídí dopravu. Neřeší však již to, zda výrobní linka klobásy vyrobí a zda není potřeba zaúvěrovat lepší vybavení. Obchoduje se i se zbraněmi Na českém fiktivním trhu v současné době funguje 310 firem založených při celkem 91 středních školách. Část z nich každý rok s odchodem maturantů zaniká, ve většině firem však dochází pouze k odprodání majetkového podílu novým majitelům. Podle Huly má každá varianta svou výhodu, v případě zakládání nových firem si mohou studenti jako předmět podnikání vybrat to, co je nejvíc zajímá, a osvojují si také ekonomické dovednosti od začátku, například zapsání firmy do obchodního rejstříku a složení majetkového podílu (ovšemže fiktivního). Pokud firma pokračuje v letité činnosti, lze zase navázat na její zavedenou pozici na tru a vyjít ze zkušeností z dosavadní spolupráce.
Součástí trhu je i pět fiktivních bankovních ústavů, u nichž si každá firma zřizuje účet. Centrála CEFIF zajišťuje úlohu obchodního rejstříku, živnostenského a finančního úřadu, pojišťovny a centrálního dodavatele. A také kontroluje, zda vše odpovídá realitě. Včetně tiskovin, formulářů, nabídek. Takže když firma u CEFIF objednává třeba nové mobily, musí si vybrat z těch, které aktuálně nabízejí skuteční operátoři. A získá je jen za odpovídající ceny.
Kontrole podléhají i zboží a nabídky produkované samotnými firmami. Což není úplně jednouché uhlídat - trh fiktivních firem je pestrý a zahrnuje například svatební salon, kasino, prodejny sportovního vybavení i počítačů, cestovní kancelář, pohřební službu, lokální výletní železnici, firmu obchodující se zbraněmi i kliniku asistované reprodukce. Obchodní akademie Heroldovy sady v Praze vypisuje každoročně předmět „fiktivní firmy“ jako povinně volitelný. Podle vyučující předmětu, zástupkyně ředitele Romany Borovičkové, je právě jistá dobrovolnost jedním předpokladem zápalu, který „hra na firmu“ od studentů vyžaduje. Druhým je nadšení samotného pedagoga, to, jak dokáže studenty pro práci ve firmě nadchnout a co všechno s nimi společně vymyslí.
Na škole v Heroldových sadech fungují fiktivní firmy dvě. Acamedia, která se věnuje celkové propagaci školy a zajišťování školních akcí, jako je například pravidelný den otevřených dveří, nebo organizaci charitativních akcí, a firma Antré s postavením poněkud výsadním. Na rozdíl od řady jiných firem vyvíjí skutečnou činnost: každoročně organizuje mezinárodní veletrh fiktivních firem. Jeho šestnáctý ročník proběhl letos v březnu v Praze.
Právě veletrh, na němž se české i zahraniční fiktivní firmy prezentují, představuje jedinečnou možnost, jak ukázat ostatním výsledky svého „podnikání“. Studenti tu současně sbírají nové zkušenosti a konfrontují své dovednosti, a to nejen prezentační. Podle jejich vyprávění letos například s překvapením zjistili, že pokud budou chtít jednou obchodovat směrem na východ, „pouhá“ znalost angličtiny nebo němčiny jim nejspíš stačit nebude. Zástupci vystavujících firem z Ruska totiž ani jednou z těchto řečí nehovořili a podle všeho to ani do budoucna neplánují.
Letos se Antré podařil husarský kousek: pozvání na veletrh poprvé přijali i někteří velvyslanci či atašé. „Pomáhal nám s tím pán, který je na tuhle oblast odborník, radil nám, jak psát zvací dopisy, oslovovat, komunikovat. Bylo to hodně zajímavé, takovéhle věci bychom se těžko jinak dozvěděli,“ dodávají studenti.
Protože organizace veletrhu je náročná a patnáct lidí, kteří v Antré pracují, je v konečné fázi málo, podílí se na organizování veletrhu i Acamedia a řada dobrovolníků ze třetího ročníku školy. Fiktivní firma si je najímá - jako fiktivní brigádníky. Zkušenost ukazuje, že mnozí z nich se za rok stanou skvělými pracovníky firmy Antré a organizátory 17. ročníku veletrhu, jehož termín je vypsán na 16. až 18. března 2011.
Fiktivní praxe se počítá „Jedna možnost je předmět odpřednášet, napsat test a oznámkovat ho. Druhá je založit fiktivní firmy, získat studenty, nadchnout je, využít mezipředmětové vazby a fiktivně podnikat,“ říká Lukáš Hula. Jak studenti sami potvrzují, druhý způsob je mnohem zábavnější, i když pro učitele jistě o něco náročnější.
Fiktivním firmám by měl být podle pravidel předmětu vyhrazen pravidelný tří- až čtyřhodinový blok jednou za týden. Pedagog má v prvních hodinách roli průvodce, postupně spíše garanta či konzultanta. Firma by měla mít ideálně něco mezi čtyřmi a patnácti zaměstnanci. „Doporučujeme například, aby učitelé více kontrolovali mezifiremní komunikaci a do toho, co firmy posílají k nám na centrálu, zasahovali méně. Pokud budou ve formulářích nedostatky, vrátíme je studentům jako vyšší autorita sami,“ vysvětluje Lukáš Hula.
I hodnocení ve firmách potom může odpovídat běžné praxi. Učitel může například prostřednictvím ředitele firmy zadat personálnímu oddělení za úkol sestavit hodnoticí dotazník, který potom vyplní všichni vedoucí oddělení. Při pohovoru se potom každý student může k tomuto hodnocení vyjádřit a součástí hodnocení může být nejen návrh na zvýšení fiktivního platu, ale i návrh známky na vysvědčení.
Řada fiktivních firem je dnes spojena se skutečnými podniky, využívá například jejich propagační předměty, současně pro ně může vykonávat drobné činnosti - například správu webových stránek, výzkumy, ankety, grafické návrhy nebo prezentaci. S každým takovým krokem se pak hra stává zábavnější. Zapálení studenti pořádají například i firemní večírky. A ty už fiktivní nebývají.
Podle Lukáše Huly je také obvyklé, že ve fiktivních firmách vyniknou ti studenti, kteří po maturitě míří rovnou do praxe. Právě jim se budou nově získané praktické dovednosti hodit nejvíce.
O autorovi| LENKA MARTINKOVÁ, Autorka je stálou spolupracovnicí přílohy Akademie LN
