Pro prodloužení dočasné ochrany uprchlíkům z Ukrajiny hlasovalo 57 ze 62 přítomných senátorů. Pět členů horní komory parlamentu se zdrželo, mezi nimi bývalý šéf lidovců Jiří Čunek či nezařazená senátorka Daniela Kovářová.
Uprchlíci se budou muset do konce března zaregistrovat elektronickým formulářem a pak ještě do konce září osobně přijít pro vízový štítek o prodloužení dočasné ochrany. V opačném případě o dočasnou ochranu přijdou.
Vízum o dočasné ochraně uprchlíkům umožňuje přístup na trh práce v Česku a prvních pět měsíců po příchodu do země za ně stát hradil zdravotní pojištění.
„Vnímáme to jako potřebnou novelu,“ řekl šéf nejsilnějšího senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. „Vlastně si na úkol Ukrajiny řešíme nedostatek pracovních sil,“ uvedl Nytra.
Dočasná ochrana byla do úterý v Česku udělena více než 476 tisícům osob.
Data za úterý 10. ledna. https://t.co/OqUoo5CSlF
Podle ministra vnitra a šéfa STAN Víta Rakušana se aktuálně v zemi nachází kolem 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje. Důvodem je mírnější zima na Ukrajině a postup ukrajinských obránců.
Úřadům prodloužení ochrany umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků před Putinovou válkou se v Česku skutečně nachází.
Novela zákona „lex Ukrajina“ umožní zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna. Vláda by mohla v tom případě mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace. Součástí novely je i možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože po tom kvůli příchodu lidí zasažených válkou vzrostla poptávka.
Vojenská pomoc Ukrajině může pokračovat, řekl premiér Fiala
Česko může podle premiéra Petra Fialy pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině prostřednictvím licencí, spolupráce se zahraničními partnery či soukromými subjekty, naopak na samou hranu možností se dostává v případě pomoci formou poskytování nepotřebných zdrojů české armády. Fiala to řekl v rozhovoru pro ČTK
Premiér Fiala ve středu v Senátu při projednávání jeho informace o výsledcích jednání Evropské rady, které se konala ve dnech 15. - 16. prosince 2022, řekl, že na rekonstrukci Ukrajiny by se měla podílet Evropská unie i české firmy.
