S realizací tohoto programu je to podle Miloše Zemana prosté: jeho strana bude po volbách hrát roli jazýčku na vahách a nevstoupí do žádné vlády, podpoří však jen takovou, která se k sedmi bodům přihlásí (tento závazek mimochodem obsahuje i stranické programové prohlášení).
Nejsem solidarista s blbci Stručnost stranického programu dává Miloši Zemanovi nejen rétorickou svobodu, ale i možnost elegantně překlenovat protimluvy, zpravidla tím, že je ignoruje. V oblasti vzdělávání je SPOZ za zpřísnění a zkvalitnění vysokoškolského vzdělání. Teze zní logicky: na absolvování kvalitní vysoké školy má schopnosti 12 až 15 procent populace (může to prý být předmětem diskuse), a bude-li studovat jen takový podíl populačního ročníku, nebude se muset zavádět školné. Zeman slibuje nejen tvrdou redukci vysokých škol, ale i rušení učebních oborů s maturitou, protože maturita je prý v některých případech jen ornament. „Já jsem solidarista, ano, ale já jsem solidarista s chytrými lidmi, já nejsem solidarista s blbci. Proč by ti blbci měli studovat na vysokých školách jenom proto, že pak budou mít nějakou předložku před jménem, případně za jménem Ph. D., a zůstanou blbci, jakými byli před tím studiem.“
Ovšem mechanismus, kterým chce redukovat počet studentů, nám Zeman neprozradil, nevíme, zda chce obnovit numerus clausus, nevíme, jak chce zabránit masovému odchodu do škol, které by nutně vznikaly v příhraničí a jejichž tituly by naše republika uznávala. Jako by pro Zemana tenhle problém neexistoval. Na námitku, že ve vyspělých zemích tvoří podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel desítky procent, předseda namítá, že je to výsledek jiného historického vývoje.
Podobně paradoxní je přístup i ke zdravotnictví. Strana chce zachovat první tři dny na nemocenské bez peněz (Zeman s oblibou cituje Jaroslava Haška – český národ je banda simulantů), avšak zároveň hodlá zrušit regulační poplatky. Zdravotní přínos toho, že si lidé chodí k doktorovi popovídat, je prý větší než zatížení systému. Výpadek v příjmech má nahradit masivní zavedení generik (léků, jejichž patentová ochrana již vypršela). Podle Zemana poplatky přinášejí čtyři miliardy, zatímco generika by systému ušetřila miliard dvacet. SPOZ též slibuje zavedení zdravotního standardu, který bude garantovat péči hrazenou z pojištění. Placení nadstandardu je pak věcí dobrovolnosti, přičemž ten je definován jako komfort, nikoli zlepšení účinnosti léčby.
Na otázku po reálnosti prosazení generik jako spásy místního zdravotnictví, které již mimochodem slibovali mnozí ministři zdravotnictví, Miloš Zeman opáčí: „Podívejte se, pane redaktore, víte, jak dlouho se prosazovalo např. všeobecné rovné právo, jak dlouho se prosazovalo zrušení trestu smrti – a mohl bych uvádět desítky podobných případů.“ Voliči, buď trpělivý!
O autorovi| MARTIN ZVĚŘINA, komentátor LN
