„I v Německu, když jedete po bývalé hranici, je stále dobře poznat, na které straně byl Východ a na které Západ,“ říká František Šesták, cyklista, který spolu s kolegou letos v září projel celou trasu po „železné oponě“ od Baltu až k italskému Terstu. Němci se podle Šestáka ze všech dotčených zemí zřejmě nejvíce starají o připomínku toho, k čemu železná opona vlastně sloužila, budují cyklostezky i pomníčky, stejně se ale dodnes potýkají s dědictvím komunismu. „Některé dříve východoněmecké vesnice v příhraničí jsou prakticky vysídlené, armádní budovy se rozpadají,“ říká Šesták. A v Česku? „Pokrok je znát, vesničky jsou hezčí, kostelíky opravené, ale značení turistických cyklotras přímo podél železné opony nedokonalé, vybledlé nebo zcela zničené,“ říká Šesták. Před pěti lety přitom vznikl z německé iniciativy projekt Green Belt, tedy zelený pás, které měl propojovat všechny země, přes které opona procházela, jakýmsi zeleným pásem přírodně zajímavých území. Příroda se podél hranic zachovala právě proto, že území bylo čtyřicet let prakticky nepřístupné a střežené pohraničníky. A podle iniciátorů Green Beltu by tedy podél opony mohly vzniknout stezky pro cyklisty. Ti by přejížděli z jedné země do druhé a obdivovali krásy chráněné přírody. Jenže původní záměr zřejmě zkrachoval. „Projekt skončil, už se na něm nepracuje,“ říká Lubomír Bartoš, který měl Green Belt na starosti v Útvaru krajinné ekologie Akademie věd. Také zástupci občanského sdružení Oživení, které připravovalo na české straně speciální značení tras Green Beltu, přiznává v tomto směru přerušení veškerých prací. „Peníze na projekt z evropských fondů došly a další finance se nepodařilo zajistit,“ říká předseda sdružení Štěpán Rattay. Na hranicích ale stále zůstávají původně instalované značky „Green Way“, o jejichž obnovu se však už nikdo nestará.
I když projekt Zeleného pásu Evropy zřejmě skončil, připravují se i další projekty. „My navrhujeme, aby EU podél železné opony vytvořila jakousi specifickou oblast, do níž by proudily evropské dotace jako do jednoho celku,“ říká jihočeský hejtman Jiří Zimola. Podobně jako EU podle něj podporuje oblast Podunají či při pobřeží Baltu, měla by se dvacet let od pádu komunismu speciálně zaměřit i na dědictví železné opony. „Mezi zeměmi dříve rozdělenými ostnatými dráty stále chybí důležité infrastrukturní propojení a další věci, prostě je znát, kudy vedla hranice mezi Východem a Západem,“ říká Zimola. Příhraniční oblasti v tomto pásu jsou podle něj výrazně chudší než vnitrozemí. „A to není jen případ Česka, ale i Rakouska nebo Slovinska,“ tvrdí Zimola. Jihočeský kraj se proto už v květnu začal dohadovat s ostatními stejně dotčenými regiony v zahraničí na přípravě Strategie pro odstranění následků železné opony.
***
Cykloturistika
Projekt stezek „Green Belt“ usnul, vymýšlí se náhrada
Místo projektu Zeleného pásu Evropy se připravují jiné. „My navrhujeme, aby Evropská unie podél někdejší železné opony vytvořila jakousi specifickou oblast, do níž by proudily evropské dotace jako do jednoho celku,“ říká třeba jihočeský hejtman Jiří Zimola.
