Vydavatelé deníků odmítají návrh tiskového zákona. I podle OBSE by omezil nezávislost novinářů
BRATISLAVA/PRAHA Slováky včera u novinových stánků překvapil nezvyklý vzhled novin. Všechny slovenské deníky (kromě Športu) totiž včera „vybílily“ své titulní strany, aby daly najevo nesouhlas s návrhem nového tiskového zákona. Namísto zpravodajství zveřejnily noviny celostránkový protest s titulkem Sedm hříchů tiskového zákona. Kontroverzní předloha ve slovenském parlamentu již postoupila do třetího čtení. Kritizují ji ale nejen slovenští vydavatelé a opozice, ale i mezinárodní organizace. Podle nich totiž zákon ohrožuje nezávislost novinářů.
„Vytváří nesmyslně široký prostor pro právo na opravu a odpověď. Tím hrubě zasahuje do redakční práce, porušuje demokratické zásady, práva občanů a svobodu tisku,“ tvrdí o návrhu vydavatelé.
Podle práva na opravu může dotčená osoba žádat uveřejnění opravy nepravdivé informace. Právo na odpověď však umožňuje všem osobám zmíněným v tisku žádat zveřejnění jejich reakce i na pravdivou informaci, pokud budou cítit, že se zpravodajství nějak dotklo jejich „cti, důstojnosti nebo soukromí“. Právě tato vágní formulace by podle vydavatelů mohla vyvolat lavinu písemných reakcí, které by noviny byly povinny na svých stránkách zveřejnit. Na zpravodajství vytvářené redaktory by pak už mnoho místa nezbylo. K uveřejněným odpovědím se navíc redakce nesmí ve stejném vydání novin vyjadřovat, což je podle vydavatelů protiústavní. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a slovenská opozice mimo jiné požadovaly, aby se navrhované právo na odpověď sloučilo s právem na opravu. Podle OBSE návrh zákona „dává politikům neomezený přístup k publicitě obcházením editorů“ a omezuje nezávislost novinářů.
Opozice také chce, aby novináři neměli povinnost chránit svůj zdroj, který je o to požádá, ale jen právo. S tím souhlasí i šéfredaktor deníku SME Matúš Kostolný. Připomíná, že právo, nikoli povinnost novináře chránit svůj zdroj, je běžnou praxí ve vyspělých zemích.
Vládní koalice v čele s premiérem Robertem Ficem částečně kritikům ustoupila a návrh mírně upravila. Podle opozice však změny nejsou dostatečné. Stále také trvá na odvolání návrhu zákona nebo jeho změně. Pokud k ní nedojde, hrozí zablokováním ratifikace Lisabonské smlouvy. Vláda totiž nemá v parlamentu potřebnou ústavní většinu, aby ji sama prosadila.
Bruselu se do kritiky nechce Brusel ale protest slovenských novin nevzrušil – aspoň prozatím. Drtivá většina dotázaných neměla o podobě včerejších titulních stran deníků potuchy. Rakouský europoslanec za levici Hannes Swoboda byl jednou z výjimek, které byly v obraze. „Máme slib od slovenských partnerů, že výhrady OBSE budou zapracovány. Musíme počkat, v jaké podobě zákon projde,“ řekl Swoboda.
Podle europoslance Jana Zahradila (ODS), člena výboru, kde se mediální otázky řeší, je slovenský případ „další z témat, před kterým se zavírají z různých důvodů oči a nic se neděje“. „Slovensko chtějí euroorgány prodat jako pozitivní příklad toho, jak rychle může východoevropský stát zavést euro, tak mu nikdo nechce teď škodit kritikou mediálního zákona. Přitom by to bylo na místě,“ myslí si Zahradil.
