Řápková musela vysvětlovat, kdo jí dal zápočty a zkoušku z trestního práva. Nedostala je totiž od Josefa Baxy, do jehož studijní skupiny patřila. O tom, že má zápočty a zkoušku, nevěděla nic ani katedra trestního práva – u jejího jména byly ve výkazu prázdné kolonky. Přesto ve fakultním elektronickém systému měla zápočty a zkoušku zapsané.
„Mým profesorem z trestního práva byl docent Jiří Pipek. Ten mi dal zápočet i zkoušku,“ reagovala Řápková.
Soudkyně Městského soudu v Praze Hana Pipková na to šla systematicky. Zjistila si, že Řápková dva zápočty a zkoušku získala sedmého ledna 2004. Pak pročetla záznamy v manželově diáři.
U tohoto data si udělal jedinou poznámku – zapsal částku 8 korun a písmeno N. „Koupil si noviny za osm korun, jinak nikde nebyl,“ říká Pipková. Podle diáře byl Jiří Pipek tento měsíc v Plzni dvakrát (21. a 23. ledna). Prozrazuje to poznámka PLZ. „Jednou jel autem, je tu zaznamenáno, že platil za parkování. Podruhé jel hromadnou dopravou a za zpáteční jízdenku zaplatil 160 korun,“ čte z diáře Pipková a vysvětluje, že manžel si zapisoval i drobné výdaje: „Byl velmi pedantský a precizní, všechno si zaznamenával.“
Hana Pipková se rozhodla, že učiní proti Řápkové svědeckou výpověď. Sepsala u notáře čestné prohlášení. „Stránka z diáře není úřední doklad, není tam manželův podpis,“ vysvětluje soudkyně Pipková. „Aby z toho důkaz vznikl, musela jsem učinit čestné prohlášení.“
Více čtěte na straně 5