Francouzský prezident říká, že už od školy, kde se o Kněžně de Cleves učí, tento román nenáviděl, a dává najevo, že jeho znalost nepovažuje za nutnou. „Nějaký sadista nebo idiot, to posuďte sami, zahrnul otázky o Kněžně de Cleves do pohovorů s lidmi ucházejícími se o místo ve veřejné správě,“ řekl ještě před svým zvolením, v roce 2006. Dodal, že by chtěl vidět, který úředník bude o knize při své práci mluvit.
Teď Sarkozyho popularita zvlášť kvůli neutěšené hospodářské situaci klesá. Avšak sháňka po Kněžně de Cleves roste. Na dnes končícím pařížském knižním salonu se vyprodaly všechny její výtisky a úplným hitem se staly odznáčky s nápisem „Já čtu Kněžnu de Cleves“. Byly vyprodány již během pár hodin.
„Je to kniha, po které se lidi ptají pravidelně, ale teď je to opravdu něco jako útok,“ citovala agentura prodavačku jednoho velkého knihkupectví v centru Paříže. Na Sorbonně a dalších univerzitách, jejichž studenti protestují proti Sarkozyho reformním plánům, a stejně tak i v divadlech se rozšířilo veřejné čtení románu. Generální tajemník odborové organizace vysokoškolských vyučujících Jean Fabbri označil četbu Kněžny de Cleves za „formu (občanského) odporu“.
Z průzkumu kulturního týdeníku Télérama mezi stovkou francouzských spisovatelů vyšla Kněžna de Cleves jako jejich třetí neoblíbenější kniha po dílech Marcela Prousta a Jamese Joyce. Prezidentská kancelář odmítla věc komentovat. Román napsala hraběnka Marie-Madeleine de la Fayette. Vyšel v roce 1678 a je považován za jeden z prvních evropských románů. Jeho námětem je konflikt mezi povinností a úctou k manželovi a láskou k druhému muži. Děj se odehrává na dvoře francouzského krále Jindřicha II. Příběh byl i zfilmován. Hlavní role v něm hráli Jean Marais a Marina Vladyová.
