Případ paradoxně není zdaleka tak jasný jako u mnoha jiných „černých“ zákazníků. Miroslav Smrž, který údajně neoprávněně manipuloval s elektroměrem, tvrdí, že elektřinu načerno nikdy neodebíral a soud rozhodl na základě nedostatečných důkazů. Distributoři přitom evidují tisíce případů, kdy odběratel evidentně čerpá proud přímo prostřednictvím černé přípojky. Přesto, na rozdíl od Smrže, tito lidé po zaplacení škody vyváznou bez trestu. Zástupci energetických společností tvrdí, že policisté i soudci neumějí zacházet s posuzováním krádeží elektrického proudu.
„Připadá mi trochu, že jsem se stal nějakým obětním beránkem,“ řekl LN Miroslav Smrž. Loni v lednu ho na anonymní udání navštívili technici pracující externě pro firmu E. ON, aby prověřili podezření z černého odběru. U jednoho ze dvou elektroměrů prý zjistili neoprávněný zásah do zařízení a na místě spočítali škodu na 17 tisíc korun. Tu však Smrž odmítl uznat i zaplatit, proto technici přivolali policii, která mimo jiné „místo činu“ nafotila.
Pokračování na straně 16
Dokončení ze strany 1
„Hodiny však nesundali, aby je odvezli do nějaké oficiální akreditované zkušebny, ale prostě je po úpravě znovu zaplombovali a nechali na místě,“ tvrdí Smrž. Přitom technikům údajně říkal, že s hodinami byly problémy už před čtrnácti lety, kdy závadu sám hlásil, a přesto je tehdejší distributor nevyměnil.
Policie také po prvotním šetření případ nejprve odložila, poté však znovu obnovila a státní zástupce zažaloval Miroslava Smrže za trestný čin podvodu. A soudkyně Okresního soudu v Českých Budějovicích minulou středu uložila Miroslavu Smržovi trest odnětí svobody na půl roku s podmíněným odkladem na čtrnáct měsíců. Zároveň má zaplatit firmě E. ON celkem 21 000 korun. „Určitě se odvoláme, protože soud vůbec nepřipustil námi navrhované důkazní šetření ani svědky, uvěřil pouze kontrolorům,“ uvedl Smržův advokát Antonín Menzel.
Firma E. ON nechtěla rozsudek vůbec komentovat s tím, že jí to nepřísluší. Zároveň ale paradoxně potvrdila, že ona na Miroslava Smrže nikdy trestní oznámení nepodala, to udělal anonymní oznamovatel. Mohl to být například externí technik nebo kdokoliv jiný. „My se snažíme s černými odběrateli dohodnout, jinak dáváme případ k občanskoprávnímu soudnímu řízení o náhradě škody,“ řekl LN mluvčí E. ON Vladimír Vácha. Tato forma vymáhání pohledávky je podle něj rychlejší, než když soud zkoumá trestní odpovědnost pachatele.
V některých jednotlivých případech se ale podle Váchy stává, že policisté sami na základě vlastního uvážení či trestního oznámení začnou případ vyšetřovat pro podezření z podvodu. „A státní zástupce nás pak vyzve, abychom se k řízení připojili a vyčíslili škodu.“ Případ Miroslava Smrže je však podle Váchy jedním ze dvou, kdy se tak skutečně stalo a údajný pachatel byl kromě výzvy k zaplacení škody odsouzen za trestný čin. E. ON přitom jen od začátku loňského roku podal na černé odběratele 483 žalob s vyčíslenou škodou přes 17 milionů korun. Kdo z černých odběratelů prohrál, musí zaplatit škodu. Na rozdíl od Miroslava Smrže se ale nemusí bát zápisu do trestního rejstříku. „Obecně se však domníváme, že pokud bude více podobných rozsudků, může to být pro černé odběratele více odstrašující než hrozba náhrady škody,“ uvedl Vácha.
Ani kdyby E. ON na rozdíl od dosavadní praxe začal podávat na černé odběratele trestní oznámení, neznamenalo by to zřejmě rapidní nárůst odsouzených. Potvrzují to zkušenosti konkurenční společnosti ČEZ. Ta po případu takzvaných černých komand vymahačů začala automaticky oznamovat každý odhalený případ černého odběru policii s podezřením na trestný čin. „Takto bylo podáno už 139 oznámení,“ řekl LN mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Pouze v pěti případech však soudy pachatele pravomocně odsoudily. „Policie podobné případy většinou odkládá s tím, že odpovědnost konkrétné osoby nebyla zjištěna,“ uvedl Kříž.
I když selským rozumem by měl být za černou přípojku či upravené hodiny odpovědný majitel domu, lidé se vymlouvají, že o tom prostě nevěděli. Škodu sice zaplatit musejí, protože oni sami měli z černého odběru prospěch, z podvodu ale usvědčeni nejsou. „Policie se při vyšetřování potýká s určitými problémy. V Česku chybí konkrétní trestný čin krádeže elektřiny či jiných energií tak, jako je tomu v zahraničí,“ řekl Kříž. Soudy a policisté tak posuzují černé odběry obecně jako podvod, neumějí ale často zacházet s tím, že nebyla fyzicky ukradena konkrétní věc, „pouze“ někomu vznikla škoda černým odběrem. Odsouzených je tak zatím naprosté minimum, ačkoliv někteří odběratelé připravili distributory třeba o milionové částky.
***
V zahraničí do vězení Policie černý odběr těžko prokazuje
České energetické firmy řeší problémy se svými černými odběrateli nejčastěji mimosoudní domluvou. Pokud odběratel nesouhlasí s vyčíslenou škodou, následuje většinou soud, který ale posuzuje pouze nárok distributora na úhradu vzniklé újmy, nikoliv konkrétní trestní odpovědnost. Aby byl černý odběratel zároveň odsouzen za trestný čin krádeže či podvodu, musí mu policie prokázat, že byl tím, kdo černou přípojku instaloval či manipuloval s hodinami. A to prý vyšetřovatelé nezvládají , proto policie naprostou většinu případů odkládá. V Británii, ale i v dalších státech EU se prokázaný černý odběr automaticky prošetřuje jako krádež či podvod a hrozí za něj sedm let vězení.
