PROFIL
Nálepku extremistického politika už Jörgu Haiderovi jen těžko někdo odpáře.
VÍDEŇ/PRAHA Několikrát se zviditelnil veřejně projevenými sympatiemi k nacismu a příslušníkům SS. Upoutal pozornost i protižidovskými bonmoty a obdivem k diktátorům Saddámu Husajnovi a Muammaru Kaddáfímu. Avšak to, co vyneslo Jörga Haidera a jeho původně pronacistickými kruhy založené Svobodné na politický vrchol, bylo něco jiného. Svobodní se k účasti ve dvou vládních koalicích kancléře Wolfganga Schüssela po roce 1999 především kvůli krizi rakouského systému „velké koalice“.
Poválečná spolupráce dvou rakouských „státostran“, lidovců a sociálních demokratů, totiž vedle nesporných úspěchů přinesla i mnoho problémů. A Haider (ročník 1950), který od svých dvaceti let zastával ve straně Svobodných důležité pozice, je dokázal pojmenovat provokativně a tvrdě.
Sociální demokraté a lidovci si mezi sebou během několika desítek poválečných let rozdělili stát, a to nejen v podobě nejvyšších postů státních úřadů, ale také i na nižší úrovni. V devadesátých letech, kdy rakouský sociální model už nutně potřeboval modernizaci, toto uspořádání navíc bránilo jakýmkoli zásadnějším reformám.
Haiderovi se tak podařilo ke Svobodným přilákat i mnoho ekonomicky liberálně uvažujících politiků a sympatizantů, a dát tak straně i nezanedbatelný reformní potenciál.
Rakousko, které bylo v sedmdesátých a osmdesátých letech vedle Skandinávie tradiční zemí azylantů, začalo také především ve Vídni a větších rakouských městech pociťovat problémy s přílivem cizinců a jejich integrací do společnosti. Během války v bývalé Jugoslávii se především rakouská metropole stala jedním z míst, kam mířil nejsilnější příliv uprchlíků z Bosny a dalších válečných zón na Balkáně. Změna, kdy se téměř národnostně monolitní Rakousko proměnilo v multietnickou společnost, přinesla mnoho problémů.
Sociální demokraté ani lidovci nebyli schopni je analyzovat ani řešit.
Haider, který se nerozpakoval téma otevřít, z tohoto rostoucího napětí dokázal vytěžit výraznou voličskou podporu.
To byly hlavní důvody, proč se po třinácti letech od Haiderova nástupu do čela Svobodných v roce 1986 stala jeho strana druhou nejsilnější silou v Rakousku a proč si ji Wolfgang Schüssel vybral jako svého koaličního partnera. Kvůli slovním úletům a pronacistické pověsti Haidera a jeho Svobodných to sice Rakousku přineslo politické sankce ze strany zemí Evropské unie, ale v následujících necelých dvou volebních obdobích prošlo Rakousko sérií modernizačních reforem, které z něj udělaly jednu z nejúspěšnějších zemí EU. Řídil stranu ze zákulisí Haider však u úspěchu nebyl, zahraniční tlak si vynutil, že zůstal pouze korutanským hejtmanem. V roce 2000 se vzdal i vedení strany, kterou však i poté ze zákulisí řídil. Jeho další úlety, jako například návštěva Saddáma Husajna, nebo tvrdý odpor proti rozšíření EU, ale vedly k rostoucímu napětí mezi ním a vládním realismem „nakaženým“ zbytkem strany.
Svobodní se rozpadli a když Haiderem nově založený Svaz pro budoucnost Rakouska neuspěl v roce 2006 v parlamentních volbách, mluvili mnozí o konci jeho kariéry. Krach „velké koalice“ však o dva roky později znovu vrátil Haidera do celostátní politiky, když svaz dovedl k deseti procentům hlasů. A kdyby se podařilo Haiderovi dovést do konce před pár dny započaté znovusjednocení se Svobodnými, tvořili by společně nejmocnější uskupení na dnešní rakouské politické scéně.
***
Co také Haider řekl během své kariéry
„Víte stejně dobře jako já, že rakouský národ byl nedochůdčetem, ideologickým nedochůdčetem. Příslušnost k národu je totiž jedna věc, a příslušnost ke státu věc druhá.“ Tímto výrokem vyvolal Haider v roce 1988 veřejné pobouření „Je dobře, že ještě na tomto světě existují slušní lidé, kteří mají charakter, kteří i při tom největším protivětru stojí za svým přesvědčením, a kteří tomuto přesvědčení dodnes zůstali věrni.“ Projev k veteránům jednotek SS z roku 1995 „Ve třetí říši byla uplatňována řádná politika zaměstnanosti, na což se nezmůže ani vaše vláda ve Vídni.“ Slova na adresu rakouské vlády ho stála v roce 1991 post korutanského hejtmana. Jím byl znovu zvolen v roce 1999. „Myslím, že po Lazarově zmrtvýchvstání je mé vlastní zmrtvýchvstání to nejvelkolepější v dějinách.“ Po oznámení výsledku BZÖ v letošních parlamentních volbách
Jörg Haider se v sobotu ráno kolem 1.30 vracel ze stranické akce ve Veldenu do svého bydliště v Bärentalu u Klagenfurtu. Ve služebním voze typu Volkswagen Phaeton dostal při předjíždění smyk, sjel z vozovky a narazil do zahradního betonového sloupu a hydrantu. Auto se několikrát převrátilo. Než se zcela zastavilo, urazilo trasu dlouhou zhruba 150 metrů.
