Třetí DVD z této edice vyjde 5. 3. (Voda) a poslední 12. 3. (Teplo). Související mapy budou vycházet vždy o den později v magazínu Pátek, tedy 6. 3. – mapa průměrných srážek a 13. 3. – mapa tropických dnů.
Kde a kdy nejvíce mrzlo Absolutně nejnižší teplota vzduchu zaznamenaná na území ČR od začátku přístrojového měření byla 11. 2. 1929 na stanici Litvínovice u Českých Budějovic, a to -42, 2 °C. Další významná „mrazivá“ epizoda nastala v únoru 1956. Dne 10. 2. klesla teplota na mnoha místech pod -35 °C (Havlíčkův Brod -36, 9 °C, Jindřichův Hradec -35, 2 °C). Mrazy kolem -30 °C se v České republice vyskytují zhruba jednou za 10 až 15 let, v poslední době tomu bylo v letech 1985 (7. ledna, Jizerka, -41 °C), 1987 (13. ledna, Zlaté hory, -33 °C) či 2004 (24. ledna, Horská Kvilda, -33, 5 °C). Nejnižší teploty nebývají naměřeny na horských štítech, ale v údolích a na náhorních planinách. Těmto místům se říká „mrazové kotliny“ a teploty okolo -20 °C jsou tu v zimě běžné.
Tepelný ostrov nad městem V Praze je za jasné a mrazivé noci teplota až o pět stupňů vyšší než v okolní nezastavěné krajině. Nad aglomeracemi totiž většinou vzniká tzv. tepelný ostrov. Vozovky a domy vedou teplo třikrát rychleji než měkká a víceméně vlhká půda. To znamená, že kámen, cihly, beton a asfalt přijímají více tepla za kratší dobu a akumulují je po celý den. V noci pak teplo uvolňují a ohřívají okolí. Další příčinou je, že z komínů a špatně izolovaných budov uniká teplo. Ve středních a vyšších zeměpisných šířkách je uprostřed zimy toto tzv. odpadní teplo větší, než kolik energie dodají sluneční paprsky. Město má rovněž zvláštní formu srážek. Průměrně tu spadne o 10 % více dešťových kapek či sněhových vloček než na venkově, voda ovšem rychle odtéká do kanálů a stok. Roste tak množství tepla, které by se jinak spotřebovalo k vypařování vody. Vzduch nad městem navíc obsahuje tuhé, kapalné i plynné znečišťující látky. Vzniká „mrak“, který brzdí vyzařování energie z budov, aut i jiných zdrojů tepla zpět do volné atmosféry.
Mráz Mapa znázorňuje průměrný roční počet mrazových dní, při nichž denní teploty klesají pod nulu. V celoročním průměru panuje větší mráz na vrcholcích Jeseníků než Krkonoš. Důvod? Na Moravu častěji proniká arktický vzduch, do Čech přichází více toho teplejšího – oceánského.
Jinovatka a námraza Jinovatka vzniká přímým usazováním vodní páry na předmětech. Důležitými podmínkami jsou mlha, bezvětří a mráz okolo -8 °C. Jinovatka se skládá z drobných krystalků ve tvaru jehel či šupin a nedrží na předmětech pevně. Když zavadíme o větev pokrytou jinovatkou, spadnou krystalky snadno na zem. Námraza vzniká za větru – narážením a přimrzáním kapiček přechlazené mlhy na předměty. K jevu dochází už při několika málo stupních pod nulou. Námraza na předmětech pevně drží, a pokud přece spadne, tak většinou v kusech, které mohou mít i několik kilogramů.
