Výraz povodňová turistika zní odpudivě, ale všichni víme, oč jde. Vyplavení lidé prostě přitahují pozornost těch, kdo si chtějí dopřát trochu náhražkového adrenalinu. I Pražané vzpomínají, jak v roce 2002 čumilové z Karlova mostu pozorovali nešťastníky na Kampě sušící svých pět švestek. Nyní se v roli průšvihových turistů ocitají světoví lídři. Skupina G8 je nejtěžší globální váha řešící nejtěžší problémy planety. Proč je řeší zrovna ve městě L’Aquila, které se ještě neprobralo z dubnového zemětřesení? To ví jen italský premiér Berlusconi.
Angela Merkelová i jiní politici jezdí do Grónska, aby viděli, jak to vypadá „na místě průšvihu“ - u tajících ledovců daleko od obydlených osad. Totéž vidí v L’Aquile, ale s jedním rozdílem - „na místě průšvihu“ žijí lidé. Podle Berlusconiho se tam summit koná na důkaz solidarity s nimi. Solidarita mocných planety je pěkná věc. Ze zpráv se ovšem dovídáme, že při dalších seizmických otřesech odveze světové lídry vrtulník do Říma.
A kdo pak odveze ty místní lidi žijící stále ve stanech? Je snad tohle solidarita? Ne, to je ryzí průšvihová turistika.
Více čtěte na straně 6
