Tentokrát bylo rozhodování jednoduché. Proč složitě vybírat z domácích vín nějaké, které by ustálo typickou výraznou vůni a chuť česneku v klasickém řeckém salátu tzatziki, když Řekové mají víno s podobně výraznou, a dokonce ještě originálnější vůní a chutí, než má zmiňovaný salát? Ano, kdo byl v Řecku, tuší správně. Řeč bude o retsině. Je to řecký unikát, který zde připravují nejméně tři tisíce let.
První doušek retsiny je šok. Nepřipravenému člověku připadá, že polkl něco pěkně zoxidovaného, co má všechny možné i nemožné vady v chuti i vůni. Koho by také napadlo víno „vylepšovat“ borovicovou pryskyřicí? Při vstupu do EU si dokonce Řekové museli vyjednat výjimku, aby něco tak neobvyklého mohli ještě vůbec vydávat za víno. Zlí jazykové tvrdí, že Řeky donutili za dob Osmanské říše přidávat pryskyřici do vína Turci, aby jim ho znechutili. Pravda je však prozaičtější. Nálezy zachovalých amfor dokázaly, že víno v nich přechovávané bylo v hrdle utěsněno právě pryskyřicí, jež dala vínu typickou vůni a chuť.
Dnes se při výrobě retsiny přidává pryskyřice přímo do moštu při kvašení. Pravda je, že se v Řecku můžete setkat s retsinou, kde pryskyřice zakrývá chuť nekvalitního nepodařeného vína. Kvalitní výrobci však dnes už dávají na trh velmi jemné a kvalitní retsiny, které většinou pocházejí ze severu země. Tam roste i borovice, která vinařům poskytuje nejlepší pryskyřici. Retsinu si můžete vychutnat nejenom s již zmíněným salátem tzatziki, ale i jako aperitiv nebo ji pít dobře vychlazenou za horkého dne někde na terase a vzpomínat na návštěvu Řecka, kde jste ji poprvé ochutnali.
