Zdeněk Tůma předčasným odchodem prospěje ČNB, sobě i svému nástupci
Odcházející guvernér centrální banky je klidný, konsenzuální člověk, který nemá rád konflikty a mediální šarvátky. Proto nechce strávit příštího tři čtvrtě roku jako chromá kachna maskující nástupnický souboj za svými zády. Předčasný odchod Zdeňka Tůmy zkrátí dobu nejistoty. Prospěje Tůmovi, jeho nejpravděpodobnějšímu nástupci Miroslavu Singerovi, ale hlavně celé centrální bance a české ekonomice.
Nového šéfa České národní banky měl původně prezident Václav Klaus jmenovat až v únoru. Jenže guvernérská kampaň se rozjela předčasně. V kuloárech se už pár let spekuluje, že jasným a přirozeným nástupcem Zdeňka Tůmy bude viceguvernér Miroslav Singer. Bralo se to dokonce až za samozřejmost, o níž není ani potřeba nahlas mluvit. Singer s prezidentem v mnoha důležitých tématech názorově souzní, aniž by se mu podbízel. Patří mezi pár vyvolených, kterých si prezident váží a respektuje je, přestože s ním v minulosti často polemizovali.
Památná je disputace z roku 2000. Viceguvernér, tehdy jako nezávislý ekonom společnosti Expandia, v Respektu setřel prezidenta, že v projevu na veletrhu Invex silně podcenil civilizační význam internetu. Klause se obratem zastal jiný ekonom. Shodou náhod druhý současný viceguvernér a adept na Tůmovo místo Mojmír Hampl.
Václav Klaus si až teď, poprvé po sedmi letech v úřadě, bude vybírat guvernéra podle svého gusta. Singer byl prezidentovým favoritem do čela ČNB už před pěti lety. Klaus byl ale v té době ze všech stran ostřelován, jak se chystá udělat z bankovní rady fanklub přikyvovačů. Proto se chytře rozhodl umlčet kritiky druhým mandátem pro Zdeňka Tůmu. Guvernér nikdy nebyl prezidentova krevní skupina. Byl považován za člověka Václava Havla a Zdeňka Bakaly, pro nějž pracoval jako hlavní ekonom jeho tehdejší investiční banky Patria Finance. Tůmův podpis nechybí pod Dřevíčskou výzvou kritizující hospodářskou politiku Klausových vlád. Prezident Tůmou předváděl velkorysost a otevřenost. Byl tím nejlepším alibi pro kritiky posedlé tezí, že Klaus promění bankovní radu v think-tank oblíbených euroskeptiků.
Hampl mluví, Tůma jde Teď má při výběru guvernéra úplnou volnost. Klausova sestava vedla centrální banku navzdory některým kontroverzním figurám velmi dobře. I díky jeho bankéřům jsme krizí prošli s méně šrámy než okolní země.
A právě kvůli volnosti, s níž teď může Klaus vybírat, se mu kdekdo snaží vlichotit. S trochou nadsázky se dá říct, že Tůmu k předčasnému odchodu vyzval viceguvernér Mojmír Hampl, když před dvěma týdny v rakouském deníku Der Standard obvinil Mezinárodní měnový fond ze spiknutí proti střední Evropě. Ambiciózní viceguvernér je pečlivým studentem prezidentových názorů a ví moc dobře, že mezinárodní instituce jako MMF opravdu nemusí.
Tím se souboj o prezidentovu přízeň a nového guvernéra přesunul z bankovních kuloárů do českých i zahraničních médií. Novináři se pustili do Hampla. Singer se ho zastal a zároveň připomenul vlastní názor na roli MMF v loňské středoevropské krizi. A Zdeněk Tůma musel odpovídat na nepříjemné telefony z centrály fondu ve Washingtonu, co že mu to tam jeho viceguvernéři vyvádějí.
Když vidí, kam až je Hampl ochoten v guvernérské kampani zajít, logicky se děsí, s čím přijde zítra. Terčů útoků je spousta. Podobné přešlapy jako měnový fond udělal v posledních měsících kdekdo. Evropskou unií počínaje a Evropskou centrální bankou konče. Za rozhodnutí v řecké krizi se dají právem kritizovat a Hampl má, zrovna pokud jde o euro, silné a dobře srovnané argumenty. Velmi časně třeba ve Wall Street Journalu varoval před blížící se krizí v pobaltských zemích, které své měny svázaly s eurem. Jenže to přehání a překrucuje fakta až k teoriím spiknutí.
Věcně má pravdu, a kdyby se teď producíroval v médiích a vykládal, jak to všichni dělají špatně, pomohl by svým kariérním vyhlídkám. Ale už ne ČNB a Zdeňku Tůmovi. Guvernér zatím neřekl, kam po odchodu zamíří. Právě mezinárodní instituce jsou jednou z možností. Takže nechce trávit měsíce vysvětlováním úletů svého viceguvernéra.
Třetí Fischer vzadu Zajímavé je načasování Tůmova odchodu. Nový guvernér nastoupí měsíc po volbách. Do Hamplova příběhu s Mezinárodním měnovým fondem jen tak mimochodem aktivně vstoupil premiér Jan Fischer. Právě on rozšířil do médií zprávu o ostrých reakcích šéfů fondu. S prezidentem jsou si čím dál bližší. Začátkem července už bude Jan Fischer konečně volný. A kdyby to náhodou nevyšlo teď, další místa v bankovní radě se uvolní v únoru.
Není divu, že se Klausovi aktivně hlásí tolik adeptů. Atraktivita guvernérské pozice v posledních měsících velmi vzrostla. Euro je v hluboké krizi, Česko se topí ve státních dluzích. Tahle kombinace zajišťuje příštímu guvernérovi kariéru na celých šest let. Po volbách už o přijetí eura do roku 2016 nebude mluvit ani největší eurooptimista.
***
Když Tůma vidí, kam až je Hampl ochoten v guvernérské kampani zajít, logicky se děsí, s čím přijde zítra. Terčů útoků je spousta.
O autorovi| LENKA ZLÁMALOVÁ analytička LN e-mail: lenka.zlamalova@lidovky.cz
