„Tuhle medaili připište jednoznačně Šárce. Je to výsledek její práce, jejího vývoje. Placku připiště stoprocentně na účet Šárce,“ řekl novinářům po skončení slalomu Antonín Strach, muž, který Petra Záhrobského nahradil na pozici kouče.
Pětadvacetiletá Záhrobská se s otcem, svérázným a umanutým samoukem, rozešla před olympijskou sezonou. To on ji dovedl od prvních obloučků až ke třem medailím ve slalomu na mistrovství světa, kterým vévodí zlato ze světového šampionátu z roku 2007.
Téma tak bylo jasné: neublíží elitní slalomářce rozchod?
Záhrobská v prosinci a lednu výsledkově klesla, snažila se změnit techniku oblouku. Na nejsledovanější závod zimy se ale dokázala připravit báječně. „Nikdy jsem to nesrovnávala, jaké by to bylo s tátou a jaké bez něj,“ prohlásila Záhrobská po olympijském úspěchu.
Její projev byl jistý, lyže rychlé a mezi brankami se propletla s bravurou. Napodobila tak bronz Olgy Charvátové ze Sarajeva 1984 a získala první českou olympijskou medaili v alpských disciplínách po 26 letech.
Její otec, který nyní trénuje Šárčina bratra Petra, ovšem už v Kanadě nebyl, závod sledoval doma u televize. A trenérský bouřlivák si neodpustil malé rýpnutí. „Bylo jasně zřetelné, že si Šárka uvědomila, že přeučování techniky k ničemu nevede,“ řekl Záhrobský. „Obě jízdy jela přesně tak, jako když trénovala se mnou, což jí přineslo tento skvělý výsledek. To si musí uvědomit sama. Nemá v týmu lidi, kteří by jí to byli schopní říct.“
Příběh české sjezdařky má až pohádkové parametry. Vyrůstala na malém krkonošském svahu a spolu se starším bratrem trénovala za peníze z rodinného rozpočtu pod vedením cílevědomého otce. Až z ní vyrostla světová závodnice, která pokořila svět. Jenže za úspěchem nejsou žádné čáry, ale spousta dřiny, léta odříkání a osobitá a trnitá cesta, kterou nalinkoval její otec, který byl v každé chvíli připravený rvát se s okolím prakticky o cokoli.
K tomu Záhrobská přidala železnou vůli, které má tichá introvertka na rozdávání.
Zase našla dravost Do Světového poháru vlétla v osmnácti jako uragán, hned ve svém prvním startu nakoukla do první desítky. A ač sama vždy zdůrazňovala, že si více váží celkových výsledků ve Světovém poháru než umístění na velkých akcích, paradoxně právě na nich se jí dlouho dařilo lépe. „Asi je to tím, že k závodu na mistrovství světa nebo olympiádě přistupuji stejně jako ke každému jinému,“ přemítala česká lyžařka.
„Šárka je neuvěřitelně psychicky silná. Říkají to i jiné zahraniční týmy, že Šárka má opravdu dokonalou koncentraci na výkon,“ nabídl jiné vysvětlení úspěšného kouzla trenér Strach. Pod jeho vedením se Záhrobská učí víc radovat ze života, je uvolněnější, vstřícnější a usměvavější. A hlavně: na kopci se už zase dokázala do branek „zakousnout“, znovu našla dravost, kterou po letní změně ztratila. „Tonda je moje obrovská inspirace,“ děkovala Záhrobská.
A tak rodačka z krkonošského Benecka nepřestává fascinovat zahraniční žurnalisty. Na to, aby získala olympijskou medaili, nepotřebuje totiž velký tým a zázemí, jaké mají k dispozici její největší soupeřky z Německa, Rakouska, Francie nebo Spojených států.
Ve Whistleru Záhrobské pomáhal její tříčlenný minitým - kouč Strach, servisman Miloš Machytka (Záhrobská: On je strašně pečlivý a hodný člověk) a fyzioterapeutka Dita Schönfeldová (Záhrobská: Je velkým rozptýlením, je s ní legrace). „Někdy je to těžké. Malý tým má svá pro a proti. Já si nestěžuji,“ usmívá se Záhrobská. Na ní je, aby pohodu ze zázemí přenesla na trať. „Snažím se být co nejmíň protivná. Umím být hodně protivná, když jsem nervózní,“ přiznává sebekriticky.
„Rakušané, Němci, tyhle monstrtýmy, za námi chodí a gratulují s vědomím toho, že Šárka to dokáže s takovým omezeným množstvím lidí a nemá na to systém jako ostatní týmy. Je zajímavé, že si to uvědomují možná víc než my,“ podotkl Strach.
Záhrobská se stala nejúspěšnější českou sjezdařkou historie. „Ještě ale musím nějakou medaili přidat, abych byla legendou. Doufám, že ještě nějaké medaile přidám. Nehodlám končit a velmi ráda bych jela na další olympiádu,“ prohlásila Záhrobská. A nechtěla mezi cennými plackami ani porovnávat. „Na každou jsem se nadřela jinak, všech si moc vážím.“
Copatá závodnice si získala sympatie spousty fanoušků, v Kanadě jich měla v cílovém prostoru překvapivě nejvíc. „Tohle potěší, je to moc krásné,“ děkovala jim Záhrobská. A příznivce má i mezi sjezdaři. Například servisman od slavného Švýcara Didiera Cuche dokonce pomáhal s alchymistickou přípravou jejích lyží. „Má Šárku moc rád,“ vykládal Machytka. „A když mě viděl, jak v teplém počasí s vosky bojuju, tak mi přenechal všechno své nádobíčko, které měl.“ A k tomu ještě přidal Machytkovi radu, aby použil vosky, které se používají na bruslařské běžky. „Ať si dělá, co chce, hlavně že to jelo,“ usmála se Záhrobská.
Po sezoně ji ale čeká další velké a nelehké rozhodnutí. Chtěla by konečně prorazit i v obřím slalomu, v němž se jí v olympijské sezoně nedařilo ani postoupit mezi nejlepších třicet. „I v obřím slalomu se Šárka může dostat na stupně vítězů. To jsem se nepřaštil do hlavy, to myslím vážně,“ řekl kouč Strach. „Akorát některé věci se musejí změnit.“
Ve vzduchu tak visí možný konflikt s otcem Petrem. „Šárka měla techniku, kterou jsem ji naučil a s níž uspěla,“ prohlásil Petr Záhrobský. „Za to, že se jí v současnosti obří slalom nedaří, je zodpovědný pan Strach. Když začnete něco předělávat, má to takovýhle důsledek, že dneska má jen jednu disciplínu. Ale zaplať pánbůh za to,“ řekl Záhrobský.
***
Šárka Záhrobská * Alpské lyžování * Věk: 25 let Co dokázala před Vancouverem: * Má kompletní sbírku medailí z MS - ve slalomu získala zlato (2007), stříbro (2009) i bronz (2005), dvakrát triumfovala ve slalomu Světového poháru (Aspen 2008, Aspen 2009), devětkrát stála na pódiu ve slalomu SP. Co dokázala ve Vancouveru: * Získala bronz ve slalomu, v superkombinaci obsadila sedmou příčku. Co může dokázat v Soči: * Pokud udrží nastolený trend, může za čtyři roky směle útočit na zlato ve slalomu, v jejích silách by mohly být i medaile v superkombinaci a obřím slalomu.
