Už před před 165 tisíci lety žili lidé, kteří mysleli v symbolech jako my.
Dnes nenajdeme na Zemi etnikum, jehož příslušníci by nevyužívali oděv, ozdoby, kosmetiku nebo účes k vyjádření společenského postavení a příslušnosti k určité sociální skupině. Spektrum symbolů je nepřeberné -od péřové čelenky náčelníka přes uniformu dopravní policie až po drahé hodinky burzovního makléře a perlový náhrdelník jeho ženy.
Svědectví zrodu tohoto způsobu symbolického myšlení vydala jihoafrická lokalita Pinnacle Point. Ze dna tamějších jeskyní je vyzvedl mezinárodní tým amerického paleoantropologa Curtise Mareana z Arizona State University. Zprávu o nálezu přináší časopis Nature.
Genetické kořeny člověka Homo sapiens sahají zhruba 200 tisíc let do minulosti. V té době žili naši předci v Africe a vzhledem už se od nás nijak nelišili. Ale způsob jejich života je stále záhadou. Přemýšleli jako my, nebo se jim v hlavách „rozsvítilo“ až později? Někteří vědci byli přesvědčeni, že v evoluci duševních schopností našich předků došlo k zásadnímu zlomu teprve před 45 tisíci lety.
Tehdy pronikli lidé druhu Homo sapiens i do Evropy. O jejich bohatém duchovním životě svědčí malby na stěnách jeskyní, výroba ozdob ze zubů, kostí, ulit a lastur nebo složité pohřební rituály.
Nálezy z Pinnacle Point ale ukazují, že symbolické myšlení má delší historii. A možná ji odstartovalo „bloudění po poušti“: před 195 tisíci roků začala doba ledová, která proměnila Afriku v poušť. Na kontinentě zůstalo jen pět či šest míst, kde mohl člověk přežít. Sběr rostlin a lov velké zvěře už ho neuživil. Naši předkové se uchýlili na pobřeží a naučili se žít z moře. Další podobnou revolucí v získávání obživy byl až přechod k zemědělství.
Zbytky osídlení z těchto krušných dob jsou vzácné. Curtis Marean dlouho hledal vhodné lokality v údajích o mořských proudech, pravěkém klimatu i geologickém složení jihoafrického pobřeží. Pak se rozhodl pro lokalitu u Pinnacle Point. I proto, že dno těchto jeskyní nebylo zatopeno mořem, které by nálezy zničilo.
Výsledky překonaly očekávání. Kromě nejstarších známých dokladů o přechodu lidí na potravu z moře (zbytků mořských živočichů) se objevily i další pozoruhodnosti. Obyvatelé Pinnacle Pointu vyráběli i čepele - patrně na hroty zbraní. Tato technologie byla zatím známa až z doby o 70 tisíc let mladší.
Jasným dokladem symbolického myšlení pravěkých lovců jsou nálezy rudě zbarvených kusů poměrně měkkého minerálu, ze kterého kdosi soustavně škrábal červený prášek. Stopy po otěru nesou především ty kusy, které dávají nejjasněji zbarvený prášek. Marean je přesvědčen, že sloužil lidem k výrobě barviv, jimiž si zdobili tělo.
Nálezy z Pinnacle Point nasvědčují. že evoluce tělesných proporcí a duševních schopností prvních lidí druhu Homo sapiens kráčely ruku v ruce a naši předci uvažovali stejně jako my už před 165 tisíci lety.
Obrázek
Předčasně vyspělí plážoví prapovaleči Zátoka škeblí byla před 160 000 lety možná tím, čím je dnes tzv. Křemíkové údolí v USA. Místem zrodu inovací.
Archeologové na této jihoafrické lokalitě objevili nástroje, které nejméně o 50 000 let předběhly známou výrobní produkci Homo sapiens z jiných částí světa. Objevují se tu dokonce barevně zdobené kamenné nástroje.
Mossel Bay
Čepele nástrojů (pravděpodobně vybavených rukojetí) nesou stále stopy okrového barviva. To patrně mohlo mít nejen svou užitečnost, ale i estetický význam. Možná jde o jeden z prvních
dokladů „přemíry volného času.“
Místo nálezu nejstarších zdobených nástrojů: útes Špičák (Pinnacle Rock) v Zátoce škeblí (Mossel Bay)
Proč to zdejším Prajihoafričanům tak zapalovalo nevíme. Odborníci mají podezření, že v tom svou roli hrají „plody moře“. Tato snadno dostupná a na bílkoviny bohatá strava mohla podpořit růst mozku, dopřát lidem více volného času na přemýšlení a možná také přispěla ke změně společenských poměrů a tím zvýšení počtu inovací. Poprvé totiž mohly „maso“ - bílkoviny - obstarávat i ženy.
