Jsme ve vesmíru sami, nebo mohou mít i jiné planety své obyvatele - byť třeba v mikroskopické podobě? Podmínkou pro život, jaký známe na Zemi, je přítomnost kapalné vody.
Družice obíhající kolem Marsu v uplynulých letech přinesly snímky podivných „kanálů“ a geologických struktur, které připomínají koryta vyschlých řek. Přímé důkazy o tom, že je skutečně vyhloubila voda, ale chybí. Z měření družic víme jen to, že se zmrzlá voda nachází v polárních čepičkách a pravděpodobně také pod povrchem.
Hledat stopy po kapalné vodě je jedním z úkolů americké sondy Phoenix, která včera dosedla na marsovský povrch.
Po přistávacím manévru počkali technici NASA zhruba 15 minut, než se usadil rozvířený prach, a pak začali postupně oživovat přístroje. „Zatím jde vše podle plánu, panely slunečních baterií se úspěšně vyklopily a otevřel se poklop s biochemickou laboratoří. Pracuje také stereoskopická kamera a meteorologické přístroje,“ popisuje aktuální vývoj Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR.
Pro úspěšnou práci sondy bude ovšem rozhodující hlavně oživení robotického ramene s rypadlem, které je plánováno na dnešek. Pokud se to podaří, může se Phoenix pustit do díla: nejprve pracovníci NASA vyberou podle snímků, které jim sonda poslala, vhodná místa pro odběr vzorků. „Nejzajímavěji vypadají tmavé prohlubně, které mohou poukazovat na pukliny v podpovrchové vrstvě zmrzlé půdy. Tam by mohla prosakovat voda z nitra na povrch,“ říká Antonín Vítek.
Pak se vysune dvoumetrové rameno s rypadlem, které může proniknout až do hloubky půl metru. Odebere osm vzorků z různých vrstev a umístí je do nádob, kde se zahřejí na 1000 stupňů Celsia. Rozborem uvolněných plynů vědci zjistí chemické složení půdy. Poměr izotopů některých prvků prozradí také podrobnosti o geologické historii planety - včetně toho, zda v minulosti na jejím povrchu tekla voda.
Ve druhém experimentu se smíchají čtyři vzorky horniny s vodou, kterou si sonda přivezla. Roztok se pak přefiltruje přes speciální membránu, která propustí jen některé částice. „To umožní najít některé rozpustné látky, zejména chloridy, bromidy, draselné, hořečnaté a vápenaté soli - tedy látky, které jsou nezbytnou složkou živin pro živé organismy na Zemi,“ vysvětluje Antonín Vítek.
Úkolem sondy Phoenix tedy není hledat přímo „mimozemšťany“. Má zjistit, zda na Marsu panují nebo někdy v minulosti panovaly podmínky, které by jejich existenci aspoň teoreticky umožnily.
Přímé pátrání po mikroorganismech bude posláním další sondy Mars Science Laboratory, která má odstartovat v příštím roce a na Marsu přistane v roce 2010.
lidovky.cz
Fotky a video naleznete na www.lidovky.cz
Phoenix má zjistit, zda na rudé planetě mohl alespoň teoreticky vzniknout mimozemský život
