Soudci dnes na uzavřeném jednání rozhodli, že se návrhem podaným 1. září nebudou zabývat, protože je zjevně neopodstatněným.
Zákon o tzv. vázaném mandátu měnil jednací řády Poslanecké sněmovny a Senátu. V souvislosti s Lisabonskou smlouvou stanovoval, že zástupci státu v Bruselu nesmějí s dalším převodem pravomocí na Evropskou unii souhlasit bez předchozího souhlasu parlamentu. S tím senátoři souhlasili, namítali však, že by se tak nedělo ústavní většinou.
Generální sekretář soudu Tomáš Langášek potvrdil odmítnutí návrhu, ale připomněl, že krok nesouvisí s opětovným přezkoumáváním souladu Lisabonské smlouvy s naším ústavním pořádkem. Ten podepsali stejní senátoři, s výjimkou nezávislé Liany Janáčkové všichni z ODS, a podali ho přibližně měsíc po návrhu týkajícím se vázaného mandátu.
Oberfalzer: Je to porážka české svrchovanosti
"Já to mohu vnímat jedině jako porážku svrchovanosti České republiky," prohlásil spoluautor stížnosti senátor Jiří Oberfalzer (ODS) na adresu rozhodnutí ústavních soudců. Žádné předběžné závěry, zda by stejný osud mohl potkat i návrh na opětovný ústavní přezkum lisabonské smlouvy, ale z dnešního rozhodnutí dělat nechtěl.
Předseda ODS Mirek Topolánek pokládá rozhodnutí za potvrzení toho, že vázaný mandát je v novelách parlamentních jednacích řádů upraven dostatečně. Pokud by novely Ústavní soud zrušil, v opakovaném hlasování by podle něho parlament nemusel schválit nic.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) na rozdíl od předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) nevnímá verdikt ÚS jako prohru.
"Pevně věřím, že i o té stížnosti k lisabonské smlouvě bude (ÚS) rozhodovat stejně rychle jako v těch předchozích kauzách," dodal Sobotka.
Premiér Jan Fischer přesto rozhodnutí soudu uvítal. "Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu vítám, neboť zprůchodňuje cestu k dokončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy," uvedl.
Přidejte si pravomoci, navrhovali senátoři soudu
Senátoři v padesátistránkovém dokumentu, který dnes soud odmítl, mimo jiné označovali za neústavní, aby parlament vyslovoval souhlas s dalším přenosem pravomocí na evropskou úroveň jinou než ústavní většinou. Podle nich mění mezinárodní smlouvy, a proto musí být vysloven stejně silnou rozhodovací většinou, kterou byly tyto smlouvy schváleny.
Senátoři kritizovali i fakt, že by rozšíření evropských pravomocí mohlo nastat i pasivní cestou, pokud by parlament nevyjádřil v půlroční lhůtě své veto. Podle tehdejšího vyjádření senátora Richarda Svobody chtěli, aby souhlas musel být aktivní a pokud ve lhůtě nepadne, vyjádřil by tak parlament nesouhlas. Podle něj současně měl žádat i další změny včetně novely zákona o Ústavním soudu, která by mu umožňovala kontrolu souladu jednotlivých kroků orgánů Evropské unie s Ústavou ČR.
