Spojené státy a Rusko budou snižovat jaderné arzenály. Srdečné vztahy však může zhatit protiraketová obrana.
LONDÝN/PRAHA My, lídři Ruska a Spojených států, jsme připraveni překonat způsob myšlení studené války. Těmito slovy se americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv snažili včera v Londýně po prvním vzájemném setkání dokumentovat novou éru ve vzájemných vztazích.
A i když se dohodli například na tom, že do konce roku vyjednají smlouvu o snížení stavu jaderných zbraní, jeden zásadní problém je nadále rozděluje. Rusko se totiž stále nemůže smířit s americkým plánem vybudovat v Česku a Polsku prvky protiraketové obrany.
Obama do Londýna přijel kvůli summitu skupiny zemí G20. Kromě toho však pro něj pobyt ve Velké Británii představoval vůbec poprvé možnost prezentovat se Evropě jako státník, který umí uzavírat všeobecně přijatelné dohody. To bylo zjevné i ze setkání s Medveděvem, které se uskutečnilo na americkém velvyslanectví v britské metropoli. Obama především zdůrazňoval, že oběma zemím se podařilo nastartovat nové vztahy. „To, co vidíme dnes, je začátek nového pokroku v americko-ruských vztazích,“ podotkl. Oba politici spolu hovořili podle agentur asi hodinu a dvacet minut, což bylo přibližně o půl hodiny déle, než bylo plánováno. Podle pozorovatelů se navíc schůzka nesla ve velmi přátelské atmosféře. Nejpádnějším důkazem, že si Moskva a Washington nyní skutečně stojí blíže, je právě dohoda o snížení stavu jaderných zbraní. Obě strany chtějí jít pod úroveň, která byla podepsána v roce 2002. Tato dohoda (stáli za ní tehdejší prezidenti George W. Bush a Vladimir Putin) oběma zemím podle deníku The Daily Telegraph umožňovala mít maximálně 2200 jaderných hlavic. Nová smlouva, která bude pravděpodobně již brzy ležet na stole, by tento limit pro každou zemi posunula na 1500. Navíc by podle agentury Reuters měla nahradit dohodu START 1 z roku 1991, jež by měla vypršet v prosinci. První zprávy o výsledcích jednání by zástupci obou stran měli předložit již v červenci. Od zmenšení jaderného arzenálu se obě strany chtějí odrazit k budování lepších vztahů i v dalších oblastech. Obama by například ocenil, kdyby mu Rusko pomohlo vypořádat se se situací v Afghánistánu, obě strany také spojuje obava z nadcházejícího chystaného startu severokorejské rakety středního doletu.
Zřejmě zdaleka nejvíce by se však Obamovi hodil společný postup s Ruskem během potlačování íránských nukleárních choutek. A Medveděv se tomu zřejmě nebrání. Má však jednu poměrně zásadní podmínku - Spojené státy musí zmrazit český radar i polské protirakety. Obama však v této otázce zatím evidentně váhá. To se ostatně potvrdilo i během včerejšího jednání. Oba prezidenti totiž mimo jiné dali najevo, že jejich rozdílné pohledy na vybudování amerického protiraketového štítu přetrvávají. I tak však zřejmě kromě Obamy s dobrou náladou ze schůzky odešel i Medveděv. V souvislosti se setkáním totiž uvedl, že je ohledně budoucnosti vzájemných vztahů optimistický. Obamu navíc pozval k návštěvě Ruska, což americký prezident přijal. Cesta by se měla uskutečnit již letos v červenci.
V čem se shodují? *USA i Rusko chtějí snižovat stavy jaderných zbraní. Mohly by spolupracovat v Afghánistánu a tlačit společně na Írán. V čem se rozcházejí? * Stále se neshodují v názoru na budování protiraketového štítu ve střední Evropě. Vztahy komplikuje i rozšiřování NATO a nedávný konflikt Ruska s Gruzií.
