PRAHA/MOSKVA Cena housek, chleba, ale třeba i špaget vzroste. Může za to neúroda obilí.
Rusko včera oficiálně oznámilo, že letos vyveze méně obilí, než se očekávalo. V zemi udeřila největší sucha a požáry za posledních 130 let. A poničily úrodu na ploše odpovídající zhruba rozloze Portugalska. Sucho postihlo i Ukrajinu a některé evropské oblasti. V Číně a v Kanadě zase devastují pole záplavy. Cena obilí kvůli tomu vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních třicet let.
Rusko a Ukrajina sice oznámily, že zatím neplánují omezit administrativně svůj vývoz, čímž na chvíli uklidnily burzy, ale nevyloučily, že brzy k podobnému opatření sáhnou. „V současnosti nebudou (vývozní omezení) zavedena,“ prohlásil včera náměstek ruského ministra zemědělství Alexander Běljajev. „Vláda dělá taková rozhodnutí, ale dnes to není potřeba,“ dodal.
Egypťané nakupují Ruská úroda bude letos zhruba na úrovni 70 až 75 milionů tun, řekl Běljajev. Přitom Rusko původně odhadovalo, že se sklidí 85 milionů tun obilí. Loni v Rusku vypěstovali 97 milionů tun a z toho šlo 21,5 milionu tun na vývoz. Letos by se vývoz mohl snížit na 11 milionů tun. Už nyní má Rusko potíže s vývozem předem zaplaceného obilí. Červencové dodávky obilí z přístavů na březích Černého moře, odkud míří zrno do Asie, byly odloženy na polovinu srpna nebo na září. Farmáři totiž odmítají obilí prodat za dohodnuté ceny.
„Zdá se, že obchodníci, kteří uzavřeli kontrakty na začátku sezony, je nyní splní jen za cenu toho, že budou mít minimální zisk, nebo dokonce ztrátu,“ komentoval to Andrej Sizov, ředitel firmy SovEcon zabývající se analýzou ruského zemědělství. Obchodníci na začátku sezony prodávali potravinářskou pšenici do Asie za ceny okolo 200 dolarů za tunu včetně dopravy, nové kontrakty ale uzavírali minulý měsíc za 260 dolarů za tunu. Nervozita ohledně úrody v Rusku a Evropě donutila některé zákazníky k urychleným nákupům. Egypt, největší dovozce obilí na světě, udělal svůj největší jednotlivý nákup. Koupil 180 tisíc tun ruské pšenice. Ovšem zaplatil za ni o 60 dolarů za tunu více, než za kolik ji nakupoval před měsícem.
Na začátku týdne se ceny pšenice na evropských trzích vyšplhaly na úroveň, na jaké byly naposledy v letech 1972–1973. Tehdy Sovětský svaz dopředu tajně vykoupil třetinu americké pšenice poté, co USA oznámily katastrofální neúrodu. Když to obchodníci na trhu zjistili, cena obilí prudce stoupla. Zatímco tehdy Sovětský svaz kvůli nevýkonnosti svého kolektivizovaného zemědělství musel obilí nakupovat, dnes jsou jeho následnické státy Rusko a Ukrajina čtvrtými a třetími v pořadí světových vývozců. Ceny na světovém trhu naopak ovlivňují jejich prodeje a nejsou vůči nim imunní ani největší světoví vývozci, Spojené státy a EU.
Přijdou nepokoje?
Odborníci se obávají, že by se mohla opakovat potravinová krize z let 2008–2009. Zvýšení cen základních potravin vedlo loni a předloni v rozvojových zemích od Haiti po Egypt k pouličním nepokojům. Zdražování tehdy způsobilo skokové zvýšení poptávky po mase a biopalivech. Bohatnoucí rozvojové země Čína a Indie zvýšily svoji spotřebu masa, a tím pádem i spotřebu obilí kvůli výkrmu dobytka. To pak chybělo na trhu potravin. USA a Evropská unie zase svojí podporou pěstování rostlin na biopaliva omezují plochy využívané pro pěstování potravin. Krizi tehdy prohloubila i administrativní omezení vývozu z některých zemí. Například Rusko způsobilo nedostatek na světovém trhu obilí už v roce 2008, když se pokusilo dočasným zákazem vývozu zabránit zvyšování svých domácích cen.
Graf
CENA PŠENICE DRAMATICKY ROSTE
Vývoj cen pšenice na světových trzích
(tzv. futures v USD za 100 bušlů)
1 bušl = 27,2 kg pšenice
4. 5. 2010
499,75
2. 8. 2010
693,25
