Před sebou máme typicky tvarovanou vysokou sklenici naplněnou světle žlutou kalnou tekutinou s bohatou pěnou. V nezkušeném pivaři může vzbudit nedůvěru už jen zjištění, že pivo není čiré. Nenechte se mýlit, zákal není známkou nekvality nebo zkaženosti piva. Je tvořen kulturními kvasinkami a pro tento typ je typický.
Dalším šokem může být vůně. Kromě kvasnic cítíme i jakési „cizí“ ovocné vůně, typicky třeba vůni banánovou. Opět platí, že je vše v pořádku, intenzivní svěží vůně je jednou z předností tohoto piva.
Chuť je opět intenzivní, spíše sladší a příjemně nakyslá, s potlačenou jemnější hořkostí. Říz je silný. Na první napití možná šok, postupně však řada i konzervativních českých pivařů přichází na to, že osvěžující pšeničné pivo má cosi do sebe. Oni ti Bavoři, ve srovnání s Čechy mimochodem ještě zdatnější pivní konzumenti, nepochybně dobře vědí, co je dobré.
Vede Německo a Rakousko Kde se však všechny tyto zajímavé chutě a vůně v pšeničném pivu berou? Je to samozřejmě dáno technologií výroby. Základem je svrchní kvašení (připomeňme si, že při něm vlivem vyšších teplot kvasinky produkují více aromatických látek) a použití alespoň padesáti procent pšeničného sladu (na „úkor“ sladu ječného). O zbytek se pak v nefiltrovaném pivu postarají kvasinky. Pšeničné pivo se vařívalo i na našem území, bylo však již od poloviny 18. století postupně vytlačováno pivem ječným. Však již legendární sládek a zakladatel moderního českého pivovarnictví František Ondřej Poupě říkal: „Pšenici na koláče, oves pro koně, ječmen pro pivo“. Ne všude však pšeničné pivo zavrhli. Kromě již zmiňovaného Bavorska jsou různé modifikace pšeničného piva typické i pro Belgii.
Jaké pšeničné pivo může ochutnat český pivař? Při výjezdu za hranice, ať již do Německa či Rakouska, narazí na širokou nabídku pšeničných piv, označovaných zde jako „Weizenbier“.
Nejrozšířenějšími německými značkami jsou Paulaner a Erdinger, poslední jmenovaný se dá občas sehnat i u nás. Z těch rakouských lze doporučit Edelweiss. Určitě pak neprohloupíte, sáhneteli po značkách Ayinger, Schneider nebo Andechs.
Tím ale nechci říct, že ty malé, regionální či přímo vesnické pivovárky neumí udělat dobré pšeničné pivo. Navíc mnohé z pivovarů nabízejí nejen základní verzi pšeničného piva, ale i její odvozeniny, jako filtrované („Kristall“), tmavé („Dunkel Weizen“), nebo silnější pšeničné pivo („Weizenbock“).
U nás dnes již běžně seženete náchodský Primátor Weizenbier, který by rozhodně neudělal ostudu ani v Bavorsku. Pšeničná piva mívají ve svém sortimentu i naše minipivovary. Další jednoduše dostupnou příležitostí k ochutnávce pšeničného piva je návštěva některého z podniků, které čepují belgické pivo Hoegaarden. Toto pivo je navíc kořeněné a servíruje se v masivní těžké sklenici, připomínající hranatý kbelík.
