Vzápětí německá hvězda přišla k ochozu a s koučem Wernerem Danielsem se i přes metrový betonový příkop objala. Kvalifikační hod 67,52 metru za to stál. V předchozí skupině hodila Barbora Špotáková rovněž prvním pokusem nejvíc ze všech, 67,69, velká soupeřka se jí přiblížila.
„Hodila daleko, před čtvrtečním finále jsme na tom prakticky stejně,“ pokývala hlavou sedmadvacetiletá Špotáková, rovněž již sedící v první řadě. „Znám ji natolik dobře, že se to dalo čekat,“ glosovala výkon německé favoritky, kterou na loňském mistrovství světa v Ósace odsoudila ke stříbru, a soupeřka jí pak nepodala ruku.
Po svém pokusu Němka zvedla ruce se zaťatými pěstmi a gesto doprovodila zvoláním. Jásavým, možná i demonstrujícím sílu. „Musela mít obrovskou radost, vždyť tohle byl její nejlepší výkon roku. Loni v Ósace měla těch gest mnohem víc, jenže se spálila. Zřejmě to pro ni bylo poučení,“ přemítala Špotáková, letošní světová jednička za výkon 69,15.
Po několik minut, kdy postávala u tribuny, Obergföllová o českou oštěpařku pohledem nezavadila. „Já na ni koukala skoro pořád, ale ona evidentně musela dávat bedlivý pozor, aby se na mě nepodívala,“ krčila rameny Špotáková. „Asi to bylo na radu její psycholožky.“
Tou je Tanja Damaskeová, oštěpařská mistryně Evropy z Budapešti 1998. Obergföllová se svěřila do její péče právě po Ósace, kde nedokázala přetavit postavení v čele světových tabulek v nejcennější kov.
„Byl to určitě moc dobrý krok. Do té doby jsme totiž japonskou prohru mnohokrát probírali, bylo to pořád dokolečka,“ pochvaloval si letos na jaře Werner Daniels.
Bára to ustojí, myslí si přítel i trenér Jakkoli vzniká na straně Obrgföllové napětí, trenéři k sobě vztah našli. „S Wernerem si dobře pokecám, je to příjemný chlapík,“ pravil včera na tribuně kouč Špotákové Rudolf Černý. „Je prima, že mluví pomalu, takže jeho němčině rozumím, a on mojí české angličtině taky,“ usmíval se.
Po jeho boku měl místo přítel oštěpařky Lukáš. Jak prožíval její kvalifikační vystoupení?
„Moje tepovka byla hodně slušná, docela to ve mně pumpovalo. Ošíval jsem se, ovšem když hodila, šla tepovka rychle dolů. Ale Číňanům a Němcům nejspíš nahoru,“ žertoval, neboť i on si všiml chování Obergföllové. „Jenže Bára je v pohodě a tohle ustojí,“ řekl s jistotou.
O autorovi| JIŘÍ JAKOUBEK, (od zpravodaje LN v Číně)
