Vloudila se mi do hlavy tedy myšlenka, zda za pradávných časů se při olympijských hrách také někteří lidé přivazovali a protestovali třeba proti otroctví v Řecku. Nebo proti „nespravedlivým“ válkám. A jestli ano, jak dlouho tito protestující vydrželi naživu.
Mimochodem, Číňané zakázali dovážet během her alkohol. Smutné, protože jejich víno Šao sing je dobré na vaření, leč k pití to opravdu není. Pálenku Mao tchai jsem raději ani nepil. Kdysi, když byla v Praze otevřena druhá čínská restaurace na I. P. Pavlova, jeden z pražských veksláků si ji poručil. Když se napil, zavolal vrchního, dal mu pět stovek... tenkrát... a pravil: „Pane vrchní, nikomu neříkejte, že jsem si to vůbec objednal.“
Přes tento zákaz samozřejmě je i nyní v Pekingu stejně jako vždy k vidění spousta výjimek. Do českého domu je povoleno přivézt pivo, Francouzi mají výjimku ve víně, nedovedu si představit, že by pili Šao sing. No a Rusové zřejmě přivezou pár soudků vodky, či rassijskoje igristoje, ale tam bude panenská moč.
Jsem na tuto olympiádu opravdu zvědavý. Co budou mít povoleno Číňani? To ví jenom „čínský bůh“.
O autorovi| Richard Tesařík, hudebník a herec
