Po třiceti se změnil v rapera Bonuse. Předtím měl Martin Hůla kapelu Ememvoodoopöká, v roce 2009 natočil skvělou desku se Sporto. Má názory a neváhá je použít - za rok vychrlil dvě EP a album Konec civilizace.
Kromě toho je ještě apoštolem otevřené společnosti, punku a vymítačem apatie.
* LN Co přiměje introverta, navíc s lehkou řečovou vadou, stoupnout si jen s mikrofonem před lidi?
Přišlo mi to dostatečně nízkoprahové, dá se to snadno realizovat. Pustil jsem nějakou hudbu a mluvil. Bál sem se a bojím pořád, to je jasné. Není se za co schovat, ale ten zážitek je bezprostřední. Líbí se mi na tom, že je to živá slovesnost, jde hodně k věci.
* LN Namísto hiphopového prsení jde často o politické a společenské komentáře...
Kontext, ve kterém funguju, je ze své podstaty hodně politický a nějaká angažovanost nebo aktivismu k tomu přirozeně patří. Myslím, že když mi někdo věnuje pozornost, je škoda ji neobracet k věcem, které považuju za důležité.
* LN Které to jsou?
Jestli jsme opravdu tak svobodní, jak se nám říká. Jak se liší moje osobní hodnoty od těch oficiálních. Hodně jsem si začal tyhle věci uvědomovat, když se nám před třemi roky narodil syn. Hledám ta východiska pro sebe, abych mu je mohl předat. Snažím se sám pro sebe popsat svět kolem, uvědomit si, co se s námi děje, v čem vlastně žiju.
* LN Co se s námi děje?
Žijeme v iluzi. Myslíme si, že máme možnost volby. To je určitě pravda, pokud jde o množství zboží, které si můžeme koupit. Jenže je mnohem těžší si ty věci nekoupit. Nejvíc se bojíme sociálního vyloučení - nikdo nechce mít nálepku „nepřizpůsobivý“. Romové, bezdomovci nebo třeba squateři jsou strašáci, nechceme být jako oni. Tenhle strach udržuje lidi ve stavu dobrovolné poslušnosti - loajalita je větší hodnota než něčí schopnosti. A touhu po svobodě kompenzujeme internetem v mobilu; denně dostáváme tolik informací, že už jsou z nás úplní cynici. Apatičtí a znudění, je nám všechno jedno.
* LN Poprvé jsem vás jako hiphopera zaznamenal s písničkovým pamfletem Když tě slyším říkat punk. Na koho jste tak ostře reagoval a co to slovo znamená pro vás?
Tenkrát jsem reagoval na to, že se někdo ohání punkovou etikou v souvislosti s festivalem dotovaným ze státní kasy. Byl to můj způsob, jak říct: Zneužíváte ideje, které jsou pro mě důležité, já to cítím jinak a tohle pro mě není punk. Systém udělování grantů vyžaduje spoustu úsilí s nejasným výsledkem, přitom namísto psaní projektu se dá udělat spousta práce. Jako by nikdy nešlo primárně o konkrétní programy, ale spíš o to, získat na ně prostředky. Pro mě punk znamená svobodu, vlastní názor, soběstačnost, komunitu. Jak na mojí nové desce říká raper Idea: „Punk neznamená přijít pozdě na zkoušku.“
* LN V rockové hudbě je tradičně velkým tématem únik z malého města. Zdá se mi, že je to i váš příběh, je to tak?
Vyrostl jsem v Kostelci nad Černými lesy, třicet kilometrů na východ od Prahy. Nežiju tam už několik let, dostanu se tam jenom občas, ale trochu mě děsí, když vidím, jak se pro některé lidi zastavil čas. Že už patnáct let chodí každý večer do stejné hospody, sednou si ke stejnému stolu a vedou ty samé řeči s těmi samými lidmi. Málokdo z lidí mojí generace, kteří dělají něco víc, než je chození do práce a do hospody, zůstal v Kostelci.
* LN Na desce říkáte, že vám někteří posluchači chtějí dělat psychologa nebo vám při koncertech naslouchají jako na přednášce. Co ti další?
Nepodsouvají mi svoje domněnky, třeba. Jde mi o reakci, nechci nikoho poučovat. Konec civilizace nepřináší žádný neotřesitelný pravdy a absolutní řešení. Je to jenom můj pohled, moje otázky, na který se tímhle způsobem snažím najít odpověď. Většina lidí, kteří mě označují za demagoga, se mnou nikdy o ničem nediskutovala.
* LNK hip hopu patří chuť vymezit se: Jak vnímáte českou hudební scénu?
O mainstreamu asi vůbec nemusíme mluvit, tam je ta nuda asi poplatná tomu, o čem jsme se bavili. A když se budeme bavit o „nezávislé“ scéně, chtělo by to víc pohybu a taky nějaký směr a cíl. A míň ambicí dobýt svět - myslím, že je důležitější dělat věci v lokálním kontextu než vozit dříví do lesa.
* LN Nadávat na lidi a pitomou dobu je vděčné téma. Desku jste pojmenoval podle knihy Aldouse Huxleyho - jak vypadá temné proroctví konce civilizace podle Bonuse? A můžeme se nějak zachránit?
Ale já nevím, jestli zas tak nadávám, ta podstata mojí desky je spíš v tom, lidi nakopnout a motivovat. Konec civilizace odkazuje k Huxleymu, protože ta blízkost jeho knihy s naší současností je až děsivá. Já to vnímám tak, že konec civilizace znamená konec hodnot, na kterých stála „civilizovaná“ společnost. Najednou jsme spíš jak ovce, vlci, hadi, supi... Důležité je dělat na věcech, co mají smysl, spolupracovat, pomáhat si. Vytvářet prostředí, které bude tvůrčí a otevřené. Civilizaci to nezachrání, ale pár životů to třeba změní. A i malý úspěch je lepší než zlatá klec.
***
Systém udělování grantů vyžaduje spoustu úsilí s nejasným výsledkem, přitom namísto psaní projektu se dá udělat spousta práce. Jako by nikdy nešlo o konkrétní programy, ale spíš o to, získat na ně prostředky.
A když se budeme bavit o „nezávislé“ hudební scéně, chtělo by to víc pohybu a taky nějaký směr a cíl. A míň ambicí dobýt svět - myslím, že je důležitější dělat věci v lokálním kontextu než vozit dříví do lesa.
O autorovi| PETR VIZINA, Autor je redaktor ČT
