Epilepsie
Je to dobrá zpráva pro epileptiky. Tým amerických lékařů z Purdue University v Indianě vytvořil mozkový implantát, který bude přímo v mozku sledovat až tisíc míst, kde by mohly vznikat epileptické poruchy. Čidlo je třikrát silnější než lidský vlas a voperuje se pod kůži na pacientově hlavě. Zároveň bude implantát napojen na upravené nervové buňky. Z neuronů se po působení elektrického proudu uvolní molekuly kyseliny gama-aminomáselné, jež působí jako tišící lék. „Neurony na elektrodě, která je vmozku, nám slouží jako pumpa, která uvolní účinnou látku. Látka se tak dostává tam, kde je jí třeba. Působí rychle a bez vedlejších účinků. Ty hrozí dnes, kdy se lék dostává do mozku krevním oběhem,“ říká vědkyně Jenna Rickusová. První pacienti by podle vědců mohli přístroj vyzkoušet do dvou let.
Roboti
Ještě se netváří, ale už tam je a imunitní systém má co dělat. Začínající zhoubný proces. V nedaleké budoucnosti bude možné léčit je dřív, než se budou projevovat klinickými příznaky či viditelnými změnami v tělesné biochemii. Lékař předepíše recept na složitou chemickou sloučeninu. Molekuly této látky se dostanou do krve a dopraví se jen tam, kam bude třeba. Jemný vyhledávač totiž najde přímo jednotlivé poškozené buňky, lék pak do nich membránou proklouzne dovnitř a tam se teprve molekula rozpadne a uvolní účinnou léčivou látku, která zánět či bujení zastaví. Robot alias molekula by v budoucnu neměl jen vyhledávat a ničit patogeny, ale i opravovat poškozené tkáně, zabíjet toxicky působící molekuly, spojovat neurony, nebo dokonce zlomené kosti. Roboti, kteří by plnili úkoly přímo v útrobách lidského těla, v budoucnu nebudou vycházet z elektroniky, ale z biochemie. Už před třemi lety sestavil tým izraelského Weizmanova institutu DNA počítač, který byl schopen vyhledávat rakovinné buňky a syntetizovat a uvolňovat látku, jež je zabíjela. Systém bohužel fungoval jen ve zkumavce a k jeho praktickému využití je hodně daleko.
Zatím nezbývá než se radovat z dosažených úspěchů. Třeba z operací na dálku. Prostřednictvím robota je dnes už možné dostat se do pacientova těla a přesně ho navigovat, co tam má dělat. Sci-fi se ale zase o krok přiblížila realitě tím, že už není nutné, aby byl operující lékař ve stejné místnosti, stejném městě, či dokonce ve stejné části světa jako robot. Dálkově ovládaný automat snímá kamerou ošetřovaného a ten zase vidí na obrazovce tvář toho, kdo o něj pečuje. Přitom už před dvěma roky kanadský chirurg Mehrtan Anvari ze své domovské nemocnice v Hamiltonu obsluhoval speciální operační přístroje, jež byly zavedeny do těla pacientky v nemocnici vzdálené 400 kilometrů, prostřednictvím internetu.
Deprese
Budeme za padesát let smutní? Deprese je častá a postihne asi 15 % všech obyvatel vyspělých zemí. Odpověď zní ano, budeme depresivní, říkají vědci, kteří přispěli do knihy Příštích padesát let – Věda v první polovině 21. století. Podle Samuela Barondese, ředitele Střediska neurobiologie a psychiatrie Kalifornské univerzity v San Francisku, ale bude léčba deprese snazší. Každý, kdo navštíví psychiatra, si s sebou přinese nový zdroj informací – heslo umožňující přístup do osobní složky s údaji o DNA. V této složce bude zapsána sekvence každého genu člověka, společně s poznámkami upozorňujícími na jejich genové varianty a kombinace, které u pacienta ovlivňují náchylnost k různým onemocněním, a jiné, které podmiňují účinky léčiv. Pacient lékaři umožní přístup k těmto informacím, a tak se dozví, jestli mu hrozí, že se na jeho zdraví podepíší třeba geny schizofrenního dědečka. Ti, kteří by chtěli léky, se budou moci rozhodovat podle údajů o příslušné kombinaci svých genových variant. Bude na výběr ze stovek léků. Některé budou, jak píše Barondes, zdokonalením stávajících léků, jiné budou vyvinuty na základě nových poznatků omozkových funkcích.
