Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) proběhl v období od března do května 2022. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.
Nejvyšší podíl důvěry získala Čaputová, které 60 procent dotázaných spíše důvěřovalo. Na druhém místě skončil Volodymyr Zelenskyj s 49 procenty důvěry a hned za ním s 42 procenty francouzský prezident Emmanuel Macron.
Jako čtvrtý v pořadí se umístil americký prezident Joe Biden, u kterého ovšem již podíl důvěřujících, který lehce převyšoval jednu třetinu, byl převážen podílem nedůvěřujících, kterých bylo 45 procent. Naopak pouze desetina dotázaných důvěřuje Putinovi, přičemž 84 procent dotázaných mu spíše nedůvěřuje.
Oproti minulému roku vzrostla důvěra v případě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který má devítiprocentní nárůst důvěry, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nebo amerického prezidenta Joea Bidena (oba po sedmiprocentním nárůstu důvěry). Důvěra Čechů se zvýšila také u Macrona, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, polského prezidenta Andrzeje Dudy a generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvVe stejném časovém období naopak vzrostla nedůvěra u Putina, kterému vzrostl podíl nedůvěřujících o 14 procent. Mírný pokles důvěry nastal také v případě Čaputové a britského premiéra Borise Johnsona.
Významnou změnu od posledního šetření, které v jeho případě proběhlo v listopadu 2019, zaznamenal výzkum u ukrajinského prezidenta. Zelenskému se podíl důvěřujících prakticky zčtyřnásobil z 12 procent na 49 procent, což představuje nárůst o 37 procentních bodů.
Oproti dřívějším šetřením, z nichž poslední proběhlo v roce 2015, se zřetelně zvýšila nedůvěra v případě běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, u něhož podíl nedůvěřujících narostl z 58 procent na 71 procent, tedy o 13 procentních bodů.
