Pojmenovávání objektů po žijících osobách je přitom v Rusku zakázáno. Stále platí sovětský předpis, že osoby, po nichž má být něco pojmenováno, musejí být po smrti nejméně deset let. Na území Moskvy byl ale už zákon před několika týdny zrušen, protože vedení ruské metropole se rozhodlo přejmenovat ulici Velká komunistická po nedávno zesnulém světoznámém spisovateli Alexandru Solženicynovi.
V Grozném žádný zákon neupravovali, prostě se rozhodli nerespektovat ho, a jak řekl Kadyrov, vyjádřit přejmenováním ulice Vladimiru Putinovi „obrovský dík“.
VKremlu se ale na iniciativu Kadyrova dívali poněkud kysele, podobně jako nedávno na návrh obyvatel Tvorogova v Krasnodarském kraji, kteří chtěli přejmenovat svou obec na Putingrad. Nakonec ustoupili, a v létě vedení kraje nenápadně přejmenovalo alespoň obec Medvědovo na Medveděvovo, což má být zase vzdání holdu prezidentovi Dmitriji Medveděvovi. Analytici ovšem tvrdí, že v období finanční krize vášeň pojmenovávat obce po vedoucích činitelích opadne. Popularita Putina i Medveděva se ve srovnání se zářím snížila. Nyní má v oblibě premiéra 83 procent Rusů, prezidenta „jen“ 76 procent.
Putin se modlil v mešitě Putingrad neprošel, ale zrušit rozhodnutí čečenského prezidenta se neodvážil nikdo. A tak Putinova třída vede z náměstí pojmenovaném pro změnu po otci Kadyrova Achmatovi, který se stal obětí atentátu. Proto je po něm pojmenována i nová mešita v Grozném, největší v Evropě, která byla slavnostně otevřena včera. Vejde se do ní 10 tisíc věřících. I Putin byl nadšen a prohlásil, že to je nejkrásnější stavba, kterou kdy viděl. V areálu se jménem Srdce Čečenska je podle tiskových agentur kromě mešity s minarety i islámská škola, knihovna a ubytovna pro studenty. Komplex, k němuž patří velká zahrada, má rozlohu čtrnáct hektarů.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
