Kdyby v demokratické zemi někdo zvítězil jako Putin, slavil by až do rána. Ruské volby ale byly jiné.
MOSKVA/PRAHA Zdá se to na první pohled jako triumf. Přes šedesát procent hlasů, ústavní většina v parlamentu a spolu se stranami loajálními ke Kremlu téměř devadesát procent hlasů. „Volba byla učiněna. Je to pro mě znak důvěry,“ řekl zpola uspokojeně sám Vladimir Putin.
Jenže „Plán Putin“, o němž se podle lídra vítězného Jednotného Ruska Borise Gryzlova ve volbách rozhodovalo, nepočítá s tím, že by Putin byl premiérem, šéfem dumy, či poslancem. Putin se má stát „národním vůdcem“, který bude nad politickým systémem Ruska.
„Dosažený výsledek není dostatečný k tomu, aby se Putin prohlásil národním vůdcem poté, co v květnu 2008 po ukončení prezidentské funkce opustí Kreml,“ říká známý ruský analytik Jevgenij Jasin. V podobném duchu hovoří i bývalý Putinův poradce Andrej Illarionov, podle něhož nejsou nedělní volby Putinovým vítězstvím, ale porážkou. „Je to velká prohra. Pro prezidenta, který kandidoval v čele kandidátky strany Jednotné Rusko, hlasovalo 42 milionů voličů, tedy o sedm milionů méně, než v prezidentských volbách v roce 2004,“ říká. „Ztratil sedm milionů hlasů nehledě na obrovský nátlak na voliče a využití všech prostředků státu,“ uvedl Illarionov před novináři v Moskvě.
Novináři v Moskvě si všimli, že se v povolební noci Putin neobjevil na bouřlivých oslavách ve štábu „své“ strany Jednotné Rusko. Spekulovalo se dokonce o tom, zda byl v noci z neděle na pondělí vůbec v Kremlu. Místo očekávané řeči k národu se Putin omezil na pár zmínek o volbách během včerejší dopolední návštěvy mezi pracovníky Lavočkinovy továrny v Moskvě.
I tam neříkal „já“ a „my“ jsme zvítězili, ale o straně „Jednotné Rusko“ mluvil ve třetí osobě -„oni“. „Vítězství je pro stranu Jednotné Rusko v mnohém zavazující,“ řekl Putin. A zcela v duchu nutnosti posílení pozic prohlásil, že svolá dumu dříve než po třiceti dnech od voleb, jak nařizuje zákon. „Vím, že vláda připravila množství nových zákonů. K jejich realizaci je třeba přistoupit hned,“ uvedl Putin a vyjmenoval nejdůležitější věci: „penze, platy, zdravotnictví, vědu a vzdělání.“ Věci, na něž se soustřeďuje vláda, která se snaží získat ztracené sympatie voličů. Putin a Kreml si dobře pamatují největší otřes režimu, jímž byly obří demonstrace penzistů v roce 2005.
Měřeno demokraticky, dostaly strany podporující Putina hlas osmdesáti procent těch Rusů, kteří přišli k volbám. Měřeno optikou současného Ruska a bývalé KGB, 64 procent Rusů, kteří mohli pro Putina hlasovat, pro prezidenta nehlasovalo, nebo hlasovali proti němu. Putin ví, proč nemá co slavit.
**
Jednotné Rusko bude
mít ústavní většinu
Jednotné Rusko (s Putinem
na prvním místě kandidátky)
64,1 procenta 318 mandátů
Komunistická strana Ruska
11,6 procenta 50 mandátů
Liberálně-demokratická
strana (nacionalisté Vladimira
Žirinovského)
8,2 procenta 45 mandátů
Spravedlivé Rusko
(levicová strana založená na
popud Putina)
7,8 procenta 37 mandátů
Celkový počet křesel
ve Státní dumě 450
Hlasy pro strany, které
neuspěly 8,3 procenta
Volební účast 60 procent BBC
