Košer alkohol se od běžného liší výrobou i surovinami. „Musí být zaručeno, že se s košer produkty nesetkají žádné nekošer, třeba glycerin nebo mléko,“ vysvětluje mi rabín Y. Hollander, jenž ve Vizovicích na košer výrobu dohlíží, a dokonce i vybírá ovoce, ze kterého se slivovice pálí. Říká, že už vyzkoušel řadu výrobců po celém světě a stalo se, že nedodrželi požadovanou čistotu. Ale s JELÍNKEM je nadmíru spokojen.
V okolí Vizovic se švestkám vždy dobře dařilo, první destiláty, tehdy ještě z pivních zbytků, se tady pálily již v 17. století. Před druhou světovou válkou byste ve Vizovicích napočítali sedm palíren, z toho šest židovských. Majitel nejúspěšnější z nich – Zikmund Jelínek – založil svou palírnu v roce 1891 a v roce 1919 ji přenechal svým dvěma synům – Rudolfovi a Vladimírovi, kteří se o sedm let později rozešli a v pálení pokračovali samostatně. Rudolf založil podnik se svým jménem a již ve 30. letech začíná pálit košer destiláty na export do USA, kam cestuje se speciálním kufrem na lahve. Od roku 1938 kopíroval osud palírny osud Československa, avšak i po znárodnění se tu vyráběl košer alkohol – neveřejně a pouze na export. Zatímco v Československu židé oficiálně neexistovali, česká košer pálenka měla ve světě, a v USA obzvlášť, stále dobré jméno. Jak se pálí košer? „Proces je stejný, košer i běžná slivovice či hruškovice je čistý destilát podle receptury zděděné po Rudolfu Jelínkovi,“ říká mi marketingový ředitel firmy Zdeněk Chromý. „Rozdíl je v kvalitě ovoce. Máme pečlivě vybrané dovozce, kteří na ovoce dbají během přepravy, při výkupu je přítomen rabín, který namátkovou kontrolou vybírá ty nejlepší kousky.“ Ovoce se nasype do tanků, kde se ovocný cukr mění na alkohol, a zkvašené putuje do destilačních kotlů. Tam se třikrát destiluje (pro každý stupeň destilace se používá jiný kotel), hotová pálenka se slije do tanků, kde zraje, a po pár letech (označeno na etiketách) se stáčí do lahví. „Rabín je přítomen u každého kroku, kdy se s produkty nakládá, zapečeťuje a otvírá jednotlivé tanky či kotle, na výrobu jedné pálenky k nám létá čtyřikrát,“ říká Zdeněk Chromý.
Košer výrobky nesou označení OU – Orthodox Union, společnosti, která certifikuje přes 70 000 výrobků na celém světě a výtěžek z certifikačního řízení (za košer dohled) posílá na židovské školy a charitativní projekty.
Košer se židé stravují každý den, ale na svátek pesach smějí konzumovat pouze pesachové potraviny a nápoje vyrobené podle ještě přísnějších kritérií a viditelně označené „for Passover“. RUDOLF JELÍNEK vypálil první pesachovou slivovici loni, nyní zraje v sudech a čeká na importní licenci do USA. Silver Slivovitz for Passover by tak do prodeje mohla jít v dubnu 2010.
Americká průzračnost
Pro Ameriku firma produkuje speciální řadu. V Evropě totiž mají lahve objem 0,7 litru, v Americe 0,75 litru. Evropané navíc oceňují průhlednou pálenku, zatímco Američané ji považují za podřadnou. V JELÍNKOVI proto nechávají slivovici zrát v dubových sudech, kde získá zlatou barvu. Často se nápady uplatňují i v obráceném pořadí. Původně pro americký trh určená hruškovice Williams slaví úspěchy i u nás, je totiž jemnější než slivovice a čistě voní po hruškách. Pálí se pouze hrušky odrůdy Williams a na košer pálenku si je osobně vybírá rabín ze zásilky z Chile, jež je spolu s Argentinou a Jihoafrickou republikou největším producentem těchto hrušek.
Loni firma prodala do USA 40 000 výrobků prémiové řady, zatímco v Česku jen polovinu. Letos plánují vyrobit 100 000 lahví košer alkoholu, exportují i do Kanady, Austrálie a evropských zemí. V Česku nejsou zákazníci jen židé, košer pálenku pijí lidé s vyššími příjmy, košer berou jako synonymum vysoké kvality. Lahev obyčejné slivovice stojí kolem 300 Kč, košer až čtyřikrát víc.
***
Jak poznat košer Ze 100 kg švestek se vypálí deset litrů 50 % slivovice. Košer slivovice se vyrábí klasická (průzračná, zraje 1–5 let) a prémiová (zlatá, zraje 5–10 let v dubových sudech). Na etiketě je značka pro košer výrobky (OU, resp. U v kroužku), jak je vidět na snímku vlevo vedle nápisu Triple Distilled. Slivovice na obrázku vpravo je ještě fajnovější, je totiž pesachová (Kosher for Passover). U těchto lahví víčko ovíjí pečeť s Davidovou hvězdou.
O autorovi| Kristina Šemberová, gastronomická novinářka
