Ze 1786 voličů přišlo hlasovat 920, tedy 51,51 procenta. Nehlasovali přímo o radaru. Pověřili zastupitele, aby dělali vše pro to, aby se zamezilo výstavbě základny v Brdech. Z 897 platných hlasů chtělo 867 lidí, aby zastupitelé bojovali proti radaru, 30
lidí si to nepřálo. Sdělil to starosta Mirošova Vlastimil Sýkora.
V Mirošově se k radaru vyjadřovali opakovaně. Nejdříve to bylo v anketě, pak se podepisovali na petiční listiny potřebné k vyhlášení referenda a nyní i v plebiscitu. V anketě, která byla na rozdíl od referenda otevřená už pro lidi starší 15 let, jich během několika týdnů hlasovalo 890. "Tady šlo dnes pouze o účast, jestli přijde nadpoloviční většina lidí. To, že drtivá většina řekne ano, se vědělo už od výsledků ankety. Dnešní výsledky anketu potvrzují a korespondují s ní," komentoval starosta. Podle něj stálo referendum obec peníze, které se mohly použít jinde.
O referendum zastupitelé nestáli
Muselo se ale pořádat, protože o to lidé stáli. Jejich vůli už přitom jednoznačně
vyjádřila anketa. Neprošel ani starostův návrh, aby otázku, kterou dnes řešilo referendum, odhlasovali rovnou zastupitelé. O vypsání referenda se na radnici jednalo už v únoru. Tehdy návrh neprošel, řekl zastupitel Lumír Hodina. Lidé proto začali iniciovat vlastní anketu a petici. Z 890 platných anketních lístků, které odevzdali do konce dubna, jich bylo 14 pro výstavbu, proti 868. Tři účastníci odpověděli nevím a pět, že jim na tom nezáleží. Dalších 870 podpisů pod petici za vyhlášení referenda sehnal petiční výbor většinou během Velikonoc.
Referenda nebo ankety se kvůli americkému radaru v Brdech konaly už v řadě měst a obcí na Rokycansku, Plzeňsku, Příbramsku a Berounsku. Výsledky hlasování byly vždy jasně proti radaru. Jen v Rožmitále pod Třemšínem na Příbramsku nezúčastnila ani polovina voličů, takže referendum není pro vedení města závazné. I zde ale zúčastnění voliči byli proti radaru. První referendum v ČR se kvůli radaru konalo 17. března v Trokavci na Rokycansku. Ze 72 voličů se jich vyjádřilo proti výstavbě radaru 71.
S radarem nesouhlasí většina Čechů i podle posledních průzkumů veřejného mínění. Stavbu základny odmítá 64 procent respondentů. Pro umístění radaru v Česku se vyslovila třetina lidí. Pokud by bylo zařízení začleněno do systému NATO, bylo by proti sice méně lidí, stále by to však bylo více než polovina - 55 procent, ukázal poslední průzkum agentury Factum Invenio. USA chtějí k nevoli Ruska umístit v tuzemsku radarovou část své evropské protiraketové základny a v Polsku desítku antistřel. Základny mají čelit případným raketovým útokům ze zemí, jako jsou Severní Korea a Írán.
