BRUSEL Protiraketový štít na české půdě nemusí nutně být. Pokud pominou důvody pro jeho postavení, nezlomná podpora vlády radaru v Brdech se může změnit. Připustil to včera v Bruselu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, když byl vyzván, aby komentoval dopad možné pacifikace Íránu na protiraketový štít.
„Když země (které ohrožují světovou bezpečnost - pozn. red.) změní své postoje, když z jejich strany nebude hrozit nebezpečí, můžeme diskutovat o smysluplnosti radaru,“ sdělil šéf české diplomacie. Byť Schwarzenberg mluvil obecně o „lotrovských“ státech, řekl, že jeden z klíčů ke změně českého postoje drží Írán.
„Když Írán odstoupí od svého jaderného programu, pak se můžeme bavit, zda radar v té formě má býti vybudován, nebo ho máme přizpůsobit jiným ohrožením. Otázka dalšího vývoje jaderných zbraní v Íránu, to je základní,“ zdůraznil ministr. Schwarzenbergova slova navazují na údajnou nabídku nové americké administrativy Rusku z počátku týdne, v níž prý USA tvrdí, že odstoupí od plánu vybudovat ve střední a východní Evropě raketový štít, pokud Rusové pomohou Americe s odzbrojením Íránu.
Clintonová: Děkujeme Radaru se dotkla také šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, která se včera poprvé ve své nové roli zúčastnila zasedání ministrů zahraničí států NATO. Clintonová zopakovala, že protiraketový štít má chránit zejména Evropu, je namířen proti režimům jako Írán a necílí na Rusko. Česku a Polsku poděkovala za rozhodnutí postavit systém ve svých zemích.
„Raketový štít je velmi důležitým nástrojem našeho obranného systému do budoucna,“ řekla Clintonová. „Naše diskuse o něm se týká jeho realizovatelnosti - ekonomicky, technologicky. Budeme se o tom bavit se svými spojenci,“ zopakovala, co Obamova administrativa razí už od dob, kdy převzala moc.
„Česko a Polsko byly velmi předvídavé a dokázaly dohlédnout za obzor, na co se musíme připravit, když se nám nepodaří zabránit šíření zbraní hromadného ničení,“ dodala ještě.
Proti byla jen Litva Clintonová včera spolu se svými aliančními kolegy udělala vstřícné gesto vůči Rusku, když rozhodli o obnovení standardních vztahů s Moskvou.
Ty byly zmrazeny loni v srpnu po ruské invazi do Gruzie. Proti návratu do normálu protestovala jako jediná Litva: upozorňovala na fakt, že Rusko nesplnilo podmínky k opětovnému otevření náruče NATO, které mu aliance dala - zejména stažení vojsk z gruzínského území.
Litva nicméně přistoupila na kompromis, že k obnovení kontaktů na vysoké úrovni dojde až po summitu NATO v dubnu.
„Obnovení rozhovorů s Ruskem je potřebné. Rusko je stát velikosti a důležitosti, který nelze ignorovat. Musíme s ním udržet dialog i o tom špatném,“ řekl za Česko ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
