Dlouhá desetiletí platilo, že pod pojmem bydlení na Malé Straně se skrývají tmavé místnosti s klenutými stropy, miniaturní okénka a poněkud děsivé společné prostory činžovních domů. Vstup do domu v ulici U Lužického semináře neblahá očekávání naplňuje. Spolu s interiérovou designérkou Šárkou Špačkovou stoupám po strmých schodech na půdu: zašpiněné schodiště, oloupaná omítka na zdech... To vše připomíná spíše než prestižní pražskou adresu dům hrůzy. Nicméně je nutno dodat, že stavba, ležící v těsné blízkosti Kampy, je před rekonstrukcí.
O to více člověk ocení prostor, jenž se před ním otevře, když se konečně vyšplhá na půdu domu, která byla prodána soukromému investorovi a kterou společně zrekonstruovali architekt Dan Paterko a Šárka Špačková ze Studia Gens. Původní projekt počítal se stavbou patra. Investor, jenž nechal designérce i architektovi volnou ruku, svolil, že se obejde bez zhruba 40 metrů čtverečních, které by díky vestavěnému patru získal, a raději nechal vyniknout původnímu krovu působícímu téměř jako svébytný umělecký objekt. Právě trámy prostor oživují a z „běžné“ půdy tvoří nezapomenutelné místo. „Vzdát se metrů čtverečních navíc bylo to nejtěžší, ale zároveň nejzásadnější rozhodnutí,“ říká Šárka Špačková, „naštěstí tento prostor nebyl určen pro velkou rodinu s dětmi, která by soukromí pokojů potřebovala, ale jen pro pár. A ten na pokojících v patře netrval.“
Prostor o zhruba 120 metrech čtverečních je rozčleněn pouze díky půdorysu domu. V jedné z obvodových stěn je zabudován podlouhlý plynový krb a minimalistická kuchyňská linka bez horních skříněk. „Ani já je doma nemám,“ míní interiérová designérka. Nicméně budoucí nájemníci si mohou skříňky a například i digestoř přibudovat. V hlavní obytné místnosti zaujme kulatý dubový stůl, dubová podlaha a béžová sedačka.
Zázemí bytu je ukryto v jakémsi kontejneru za bílou stěnou s posuvnými dveřmi – jde o ložnici s vestavěnou skříní a prostornou koupelnu s vanou a sprchovým koutem, v níž je za stěnou z mléčného skla ukryta prádelna. Nechybí ani šatna. Světlo v koupelně je přirozené – architekti vše vyřešili proskleným stropem kontejneru. Mimochodem, na jeho „střechu“ lze vyšplhat po strmém žebříku. Skrze prosklený strop je pak vidět do sprchového koutu, což ocení zejména zamilované dvojice.
K nezaplacení je výhled z oken, který se hravě vyrovná záběrům malebných zákoutí pro turisty. Z jedné strany se naskýtá pohled na vinice pod Pražským hradem korunovaný svatovítskou katedrálou. Ze strany druhé můžete skrze jemné větvoví břízy obdivovat loďky plující po hladině Vltavy a Karlův most. To za vystoupání po onom nevábném schodišti stojí stoprocentně.
O autorovi| Eva Hlinovská, redaktorka Pátku
