PRAHA Když úřad vlády před nedávnem spolupořádal mezinárodní konferenci „Muži října 1918“, s příspěvkem vystoupil i muž s „temnou minulostí“ Jan Kopal.
Konference proběhla v Hrzánském paláci na konci října a Kopal na ní měl referát o kontroverzním prvorepublikovém politikovi Jiřím Stříbrném, který měl podobně jako Kopal v některých obdobích svého života blízko k extrémní pravici.
Úřad vlády na tom nevidí nic špatného. „Vystoupení nebylo agitační ani politicky zabarvené,“ řekla tisková mluvčí vlády Jana Bartošová.
Odborníci na extremismus se shodují, že právě Kopal se obklopoval lidmi z nejtvrdšího jádra českých neonacistů. „Kopal sice patří k umírněnějšímu křídlu a není propojen s násilím. Ale spolupracoval třeba s Filipem Vávrou (český neonacista - pozn. red.),“ řekl odborník na ultrapravicový extremismus Ondřej Cakl.
Politolog Miroslav Mareš Kopala popisuje jako „českého nacionalistu, který se pohyboval ve sféře ultrapravice a díky tomu se dostal do blízkosti neonacistů“. Ani Kopal propojení s českými neonacisty nepopírá. „Hlásil jsem se k českému nacionalismu a svůj názor jsem nezměnil. K neonacismu jsem se ale nikdy nehlásil. Je však možné, že někteří lidé, se kterými jsem v minulosti spolupracoval, k němu měli blízko,“ řekl LN Kopal.
Kopal jako někdejší předseda Národně sociálního bloku veřejně schvaloval útoky na USA 11. září 2001. Čtyři dny po útoku prohlásil: „Země, která v minulosti v podstatě podporovala mezinárodní terorismus a účastnila se vraždění civilního obyvatelstva v Jugoslávii, si nic jiného než takový útok nezaslouží.“ Letos Kopal kandidoval jako lídr republikánů v Libereckém kraji.
Konferenci kromě úřadu vlády pořádal také Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR nebo Univerzita Karlova v Praze. Jeden z organizátorů Jan Bílek z Masarykova ústavu vysvětluje, jak se Kopal na konferenci dostal. „Přihlásil se sám na základě obvyklé obecné výzvy. Přednesl odpovídající referát o Jiřím Stříbrném, což dosvědčí 80 přítomných,“ řekl Bílek.
Konference se zúčastnil také jiný kontroverzní člověk. Radikální anarchista a aktivista Ondřej Slačálek. Ten přednesl referát „Úpadek a zánik českého anarchistického hnutí v letech 1914-1923“.
„Země, která se účastnila vraždění obyvatelstva v Jugoslávii, si nic jiného nezaslouží,“ řekl Kopal po útocích 11. září
