BRNO Na severu Brna chtějí více strážců veřejného pořádku. Mají na ně půl milionu korun, ale nenašli způsob, jak posílit služby „regulérních“ strážníků a policistů. A tak si radnice nakonec najala soukromé černé šerify s mnohem menšími kompetencemi.
Bylo to řešení z nouze. Úřady si totiž s využitím dalších peněz na oficiální strážce zákona neumí poradit a přehazují si odpovědnost jako horkou bramboru. „O další strážníky jsem primátora Romana Onderku jako náčelníka městské policie žádal několikrát, ale bez úspěchu. Nejsou prý peníze ani lidi. A to se o Brně-severu mluví jako o Bronxu, kde žijí nepřizpůsobiví občané,“ tvrdí starosta Brna-severu Leo Venclík. Soukromé hlídače tak na léto najímá už potřetí.
Dát půl milionu korun, který za služby zaplatí, městské policii, aby navýšila počet strážníků, podle radnice, vedení policie ani města nejde. Státní policie to nemůže udělat ze zákona a městská to „neumí“.
O více hlídek v ulicích by přitom stály všechny městské části. „Po celé volební období nás takhle zkouší všech devětadvacet starostů, kteří jako správní manažeři chtějí zajistit vyšší ochranu,“ podotkl náměstek ředitele brněnské městské policie Jaroslav Přikryl. Městská policie má síly ve čtvrtích rozvržené podle demografických faktorů či míry kriminality. Připlatit si za více strážníků přímo u policie však podle něj nelze, protože je zřizuje magistrát, a starostové se musejí obracet na jeho vedení.
Z magistrátu ale házejí bramboru zpět. Případné žádosti o navýšení počtu strážníků odkazují zpět na městskou policii. „Co se týče posílení strážníků městské policie v městských částech, je to vždy otázka místní samosprávy a vedení Městské policie Brno,“ tvrdí mluvčí magistrátu Pavel Žára. S možností, že by si některá městská část chtěla na posílení bezpečnosti připlatit raději městské policii než soukromé hlídací službě, vedení města prostě nepočítá.
Soukromou bezpečnostní agenturu považují na radnici Brno-sever za výhodnější, protože na ni peníze nemusejí dávat soustavně. Případné strážníky navíc by tak „neuživila“ trvale. Problém by musely vyřešit přesčasy stávajících zaměstnanců městské policie.
Vyplácení soukromých firem kritizují organizace zabývající se romskou problematikou. O bezpečnost v ulicích by se podle ředitelky občanského sdružení IQ Roma servis Kataríny Klamkové mohly stejně dobře postarat hlídky v rámci veřejně prospěšné služby či by šlo peníze lépe využít například na zaplacení komunitních hlídek třeba i z řad místních Romů. „Pár solidních chlapů, kteří by to rádi dělali, by se našlo,“ vyjádřila se před časem.
***
CO SI VLASTNĚ OBJEDNALI NA BRNĚ-SEVERU
* Dva černí šerifové se služebním psem dohlížejí na pořádek v městské části Brno-sever od května až do konce září. * Objednaní strážci se zaměří na problematická místa, jako jsou například parčíky u domů, kde se za letních večerů více než jindy scházejí mladí lidé. „Pokud jsou hluční, hlídač je může napomenout nebo se před ním třeba i sami rozprchnou. Je to taková prevence, jak zamezit ničení prolézaček, košů a laviček či sprejování,“ uvedla Lucie Šustková z úřadu městské části Brno-sever. * Problémová je kompetence, nejsou veřejní činitelé a jejich pravomoce jsou podobné jako u řadových lidí. Černí šerifové tedy výtržníky mohou nanejvýš zadržet, dokud na místo nedorazí přivolaná policie.
* Mimo hřiště a parky sledují soukromí hlídači také ty ulice na severu Brna, kde žijí sociálně vyloučení obyvatelé a Romové. * Služby soukromé bezpečnostní agentury přijdou radnici Brno-sever denně na 3300 korun, celkem zaplatí půl milionu korun. V minulosti už nabízeli i odměny za zadržení vandalů či sprejerů, hlídači však nikoho nechytili.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
