Podle členky rady Evy Kantůrkové, která o možnosti cesty v Číně předem jednala, bylo hlavním posláním výjezdu „zprostředkovat informace“. S výsledkem je spokojena. „Udělali jsme tam velký kus práce,“ sdělila a zmínila nápad na uspořádání přehlídky českých filmů ze 60. let v Šanghaji.
„Velmi by mě zajímalo, co bylo cílem té cesty, jestli se naučit to, jak se médiím dává do pusy náhubek, nebo jak náhubek do pusy nedávat. Služební cesta regulačního orgánu v oblasti médií do totalitního státu mi připadá vskutku hodně absurdní,“ zhodnotil místopředseda ODS a donedávna člen poslanecké Stálé komise pro sdělovací prostředky Ivan Langer.
Na otázku cenzury podle Kantůrkové během návštěvy několikrát došlo. „Na vše jsme dostali odpověď, že v Číně fungují jistá pravidla, která se v tomto mediálním světě dodržují. Například to, co se stalo se zprávou pana Kubiceho by se v Číně stát nemohlo, že by to televize odvysílala a ovlivnila takovým způsobem volby.
Tam skutečně existují určitá pravidla, která v našem rozvolněném světě vypadají, jako že jsou příliš striktní nebo že potírají svobodu,“ řekla Kantůrková, kterou do rady navrhla ČSSD. „Pokud jsem ale s kýmkoliv v Číně mluvila, tak mi vždy všichni řekli, že mají určité zákony, které dodržují a že nesvobodní se necítí,“ dodala spisovatelka a bývalá disidentka.
Podobný názor má také další člen rady, který do Číny odjel, Petr Pospíchal. Na fungování médií v říši středu podle něj nelze „jít tím jednoduchým českým pohledem a zkušeností před rokem 1989, protože nyní je svět trošku jiný“.
„Netroufám si to hodnotit, protože by bylo potřeba také trošku rozumět i jazykově a vědět o tom trošku víc. Když se během jednání někdo na cenzuru zeptal, tak to bylo těžko přeložitelné. Překladatelka nevěděla, co tím myslíme. Nemyslím si, že to předstírala, protože ten pojem je trošku z té naší kulturní oblasti,“ popsal Pospíchal. Kantůrková zase narazila pouze na nejednoznačnou odpověď.
„Zeptala jsem se vysoce postaveného člověka v Pekingu na to, zda bylo zakázáno psát o výročí masakru na Tchien-an-men. On mi odpověděl, že oni všichni prožili Tchienan-men, že je to pro ně velice bolestivá záležitost a že se s ní musí zacházet velice šetrně. Řekl, že si myslí, že se mají věci řešit do budoucna a tyto bolavé otázky nechat malinko stranou, aby nepřekážely řešení velkých věcí, které Čína prožívá. Když mi to říkal, věřila jsem, že to ten člověk myslí naprosto poctivě a že ta odpověď je upřímná.“
Kromě Kantůrkové a Pospíchala se cesty účastnili ještě Irena Ondrová, Daniel Novák a předseda rady Václav Žák. Hostila je čínská strana, z rozpočtu rady se ale platily letenky. Jaký měla cesta vlastně smysl, ale není zcela jasné.
„Objevily se nějaké věci, které by mohly být pro Českou republiku zajímavé, ale v těchto oblastech buď přímo nemáme kompetence nebo jsou od našeho zájmu vzdálené,“ shrnul Pospíchal. Na Číně ho například zaujalo, že většina území je tam pro vysílání pokryta kabelem. „Je to věc velmi pozoruhodná a inspirativní, ale nemůžu říct, že by bylo možné to tady zavést. Dále je zajímavá ohromná produkce pořadů, které by tady provozovatelé mohli využít, ale to není na nás,“ dodal.
Navázané kontakty ale hodlá rada s čínským úřadem pro kontrolu médií udržovat. Již v září by měl do Česka přiletět jeho zástupce s delegací.
