Metodika nenese větší tvrdost. Má ale navést úředníky, aby se dlužníci nedostali do dluhové spirály, z níž už takřka není úniku. „Klademe důraz na komunikaci s dlužníkem. Nenavrhujeme ani extrémní tvrdost, ani to, že za někoho dluhy uhradíme,“ upřesnil náměstek primátora Oliver Pospíšil. Dlužník by měl být včas na nezaplacený nájem upozorněn a měl by jasně slyšet, co mu hrozí. Úřady se mají pokusit dohodnout se s ním na splátkách, dlužník by měl zase vědět, že může požádat alespoň o zmírnění nebo odpuštění poplatků z prodlení.
Ještě v roce 2007 dlužili v Brně nájemníci přes 160 milionů korun. O rok později se už dlužná částka vyšplhala přes dvě stě dvacet milionů a roste dál. „Část těch dluhů je ještě z dřívější doby, kdy byl občanský zákoník benevolentnější. Na druhé straně je předpoklad, že se problém neplatičství kvůli krizi může rozšiřovat a zasáhnout nejen sociální extrémy, ale třeba i seniory, invalidní důchodce a další,“ upozornil náměstek Pospíšil.
Městské části daly pro metodiku své připomínky – sama pro ně má ale jen doporučující charakter. Na její tvorbě se podíleli i zástupci organizací, které se v Brně zabývají sociálním vyloučením a mají zkušenosti s nejohroženější sociální skupinou, což jsou v moravské metropoli Romové.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
