BRNO Výtvarník Michal Blažek své sgrafito na stěně Domu umění města Brna nevytvoří. A to přesto, že na ně má smlouvu. Radní včera znovu rozhodli, že stěna opravované památky zůstane holá.
Projekt opravy budovy, který navrhl ateliér architekta Petra Hrůši, přitom se sgrafitem počítal. „Respektuji rozhodnutí, i když nesouhlasím. Útoky, jaké v souvislosti s tím byly od některých kolegů, jsem ale slyšel snad naposledy v roce 1985. Mohu dílo odmítat, ale uchylovat se k výrazům jako zpátečnické a další není správné,“ prohlásil Hrůša. Podle něj mohl mít Dům umění ve směru do parku na Kolišti otočenou tvář, teď tam bude mít vystrčená záda.
Radní se problémem zabývali během týdne podruhé, protože po prvním rozhodnutí Blažek na protest vylezl na budovu a tvrdil, že verdikt zazněl na základě špatných podkladů.
Podle radních není tento typ sgrafita vhodný na budovu, které dal nynější funkcionalistickou tvář architekt Bohuslav Fuchs. „Rozhodnutí předcházela hodinová rozprava, zamítnutí ale bylo jednomyslné,“ upřesnil včera náměstek primátora Daniel Rychnovský. Radní se opírali i posudky odborníků, mimo jiné děkana Fakulty výtvarných umění a fakulty architektury VUT, ale také o doporučení poradního sboru pro kulturu. „Navíc nebyla ani záruka, jaká z verzí je vlastně ta definitivní, a co se tedy vlastně na zdi objeví,“ doplnil náměstek.
Ředitel Domu umění města Brna Rostislav Koryčánek připomněl, že zatímco navržené sgrafito, které je už samo o sobě starou technikou, se odkazovalo na středověké křesťanské hnutí Devotio moderna („současná zbožnost“), oni vystavují především současnou tvorbu.
I když minulý týden Michal Blažek sliboval, že se rozhodnutí rady podvolí, včera už tak smířlivý nebyl. „Nejsem si jistý, zda dobrozdání odborníků byla platná a na základě čeho a kdo vlastně rozhodoval,“ sdělil. Chce tedy prozkoumat jejich platnost a pokud nebude vše v pořádku, nevylučuje, že požádá radu o revokaci rozhodnutí. Připraven je navštívit i právníka, aby s ním projednal vyrovnání s firmou za zmařenou smlouvu. Radní totiž konstatovali, že vynaložené náklady zhruba 85 tisíc korun požadovat zpět nebudou, ale asi 120 tisíc, které ještě měly být vydány, ušetří.
Dům umění prochází největší rekonstrukcí od doby, kdy ho po válečném bombardování opravoval právě Fuchs. Práce si vyžádají na šedesát milionů korun. Podle Hrůši jinak projekt zůstává platný, nyní ale zjišťuje, nakolik ho může ovlivnit záměr umístit na budovu ovečky, které tam jako součást takzvaného konceptuálního umění naplánovala mladá výtvarnice.
***
Dům umění vypadá jinak v roce 1911
Dům umění nedostává při opravě původní secesní až novobarokní podobu z let 1909-1911 (na archivní malbě). Drží se funkcionalistických úprav navržených po válečném poškození Bohuslavem Fuchsem.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
