Ve středu mezinárodní porota rozhodla, že evropským městem kultury 2015 bude Plzeň. Smutné Ostravě posíláme tento list Plzeňáka.
Zrovna jsem si přečetl Váš komentář k doporučení komise. Vidím, že Vás srdce táhne spíš na ostravskou stranu, ale nevadí. Rozumím tomu. I já, rodák a obyvatel Plzně, jsem to trochu přál Ostravě, i když Plzni přeci jen víc. Může se Vám to zdá jako trochu schizofrenní stanovisko, pravda. Ovšem právě jako obyvatel Plzně si uvědomuji, jak podobné východisko měla obě města a jak velkou šanci jim účast v téhle soutěži poskytovala.
Obě města vyrostla na uhlí a oceli (ono už to trochu upadlo v zapomnění, ale i kolem Plzně se těžilo černé uhlí), obě města vyrostla za posledních 150 let díky těžkému průmyslu, obě měla pověst „černých“ měst, v obou narážela kultura na technokratické bariéry.
Měl bych říct, že vůbec nejsem přítel takových kampaní a aktivity na povel. K celé té akci jsem proto od počátku choval nedůvěru. A vlastně mi celá ta akce připadá trochu podivná pořád. Ale poměrně zblízka jsem sledoval několik přátel, kteří byli do přípravy kandidatury zapojeni. Viděl jsem, že to berou ne jako snahu získat prestižní titul, ale jako šanci přitáhnout v Plzni, městě z tradice technokratickém a pragmatickém, pozornost ke kultuře, vzbudit v lidech zájem a odhodlání, aby se sami podíleli na tom, jaké jejich město je a jaké být může. Z Prahy to možná vidět nebylo, ale podstatnou částí plzeňské přípravy byly třeba diskusní kluby na různá témata, která se života Plzně týkají. Do práce na tom projektu bylo zapojeno mnoho dobrovolníků. Vaše zmínka o profesionalitě a znalosti evropského newspeaku mi přijde docela vtipná, když si ji aplikuji na ty své přátele, kteří se na přípravě plzeňské kandidatury podíleli – na ně mi spíš sedne „škatulka“ anarchista a pankáč. A nejsou to jen nějací příležitostní pomocníci, patří přímo k organizačnímu týmu. Prostě když jsem zblízka viděl, jak jim jde hlavně o probuzení zájmu o veřejné dění, veřejný prostor, o společnou obec, tak jsem začal plzeňské kandidatuře fandit.
Tu radost mi ovšem trochu kazí vědomí, že v Ostravě šlo patrně o totéž. Myslím, že výsledek 6:5 tuhle vyrovnanost vyjadřuje velmi přesně. Je pravděpodobné, že kdyby to dopadlo opačně, šly by po Plzni podobné chmurné hlasy, jako zní z Vašeho komentáře; však jsem slyšel už předtím – proti kampani vedené profesionálem, jako je Čestmír Kopecký, nemáme šanci. Těší mne, že berete Plzeň jako „město snáze definovatelné, je přirozeně ohraničené a přehledné,“ které „má, opět na rozdíl od mladé Ostravy, bohatou historii, řadu architektonických památek“. Ale připomněl bych, že třeba do Vávrových Šumných měst se málem nedostala; příslušný díl byl natočen až na upozornění místních nadšenců. Spíš než do Plzně by každý jel hledat památky spíš do Hradce, Brna, Kutné Hory, Krumlova, Budějovic. Plzeň, to je pro mnoho lidí hlavně Škodovka, pivo, průmyslové předměstí Prahy.
Plzeň teď dostala větší šanci, ale věřím, že i Ostrava zúročí ty dva roky příprav. A snad se i, hnána přirozenou soutěživostí, bude chtít ukázat, že i bez titulu má čím se chlubit. Přál bych jí to, jako přeju úspěch i Plzni.
***
MĚSTO KULTURY
Hlasování komisařů:
Robert Scott
(Velká Británie) – Plzeň
Constantin Chiriac
(Rumunsko) – Plzeň
Manfred Gaulhofer
(Rakousko) – Plzeň
Andreas Wiesand
(Německo) – Plzeň
Danuta Glondys
(Polsko) – Plzeň
Elisabeth Vitouch
(Rakousko) – omluvila se
Erna Hennicot Schoepges
(Lucembursko) – omluvila se
Roman Bělor
(Česká republika) – Ostrava
Jaroslav Kořán
(Česká republika) – Ostrava
Olga Poivre D’Arvor
(Česká republika) – Plzeň
Eliška Fučíková
(Česká republika) – Ostrava
Pavla Petrová
(Česká republika) – Ostrava
Michal Lukeš
(Česká republika) – Ostrava
Výsledek 6:5 pro Plzeň
O autorovi| S pozdravem Tomáš Bernhardt
