VÍDEŇ/PRAHA Je možné, že se z amerického radaru v Brdech stane podobný rakouský klacek na Čechy, jakým je dodnes Temelín. Kritika rakouského ministra obrany Norberta Darabose vůči protiraketovému systému USA však vyzněla více jako obhajoba Íránu a postoje Ruska než jako útok proti Česku. S oběma zeměmi má Rakousko nadstandardní ekonomické vztahy. S Íránem takové, že se málem dostalo na sankční listinu USA.
„Není vyloučené, že radar by se mohl stát v rakousko-českých vztazích podobným problémem jako Temelín.
Je stejně „tajemný“, odporem proti němu se nedá nic ztratit, a když bulvární deník Krone napíše, že je poháněn malým reaktorem, bude nová vlna hysterie na světě,“ říká odborník na Rakousko, šéfredaktor Mezinárodní politiky Robert Schuster.
Darabosova kritika však i podle Schustera nebyla prvoplánově zaměřena proti České republice, ale proti USA a protiraketové obraně obecně. „Ministr Darabos je představitelem pacifistické části vládní sociálnědemokratické strany, která od 80. let prosazuje koncepci bezjaderné a odzbrojené Evropy. Navíc patří stejně jako kancléř Alfréd Gusenbauer ke generaci, která už v mládí vyznávala silný antiamerikanismus,“ dodává Schuster.
Říká to i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který pro Čro uvedl: „Darabos je pacifistického zaměření. Usiloval i o zrušení výzbroje rakouské armády moderními letadly. Rakousko má velké hospodářské zájmy v Rusku a opačně.“
Více než postojů Putina, pro které ostatně při jeho květnové návštěvě ve Vídni vyjádřil pochopení i rakouský prezident Heinz Fischer, se Darabos zastal Íránu. Právě nebezpečí, že Írán by mohl vyrobit jadernou pumu a balistické rakety schopné zasáhnout Evropu i USA, jsou oficiálním americkým zdůvodněním budování radaru v Brdech a protiraketové základny v Polsku. „Takové nebezpečí nevidím,“ prohlásil rakouský ministr obrany, který tvrdí, že když se USA dokázaly dohodnout se Severní Koreou, musí to dokázat i s Íránem. „Považuji to za provokaci,“ řekl o amerických záměrech s protiraketovou obranou Darabos.
V Íránu má Rakousko ještě větší hospodářské zájmy než v Rusku. Například koncern ÖMV přes protesty USA podepsal v době vrcholící jaderné krize s Íránem dohodu na těžbu a zkapalňování zemního plynu v hodnotě 30 miliard dolarů. Do Íránu dodává Rakousko i zbraně, nedávno tam vyvezlo 30 000 pistolí. „Vídeň už má desetiletí k islámskému světu velmi blízko,“ vysvětluje to Schuster.
***
„Protiraketový deštník v bývalé východní Evropě je provokace.“
